14. 3. 2007
Rozhovor uveřejněný na stránkách internetového portálu Scéna.cz
Herečka Slováckého divadla Irena Vacková se v současné době připravuje na premiéru hry Václava Havla Vyrozumění. A můžeme ji vidět například v Divé Báře, Králi Richardovi III. a dalších inscenacích. Na Irenu Vackovou můžeme prozradit, že je také váženou manželkou spoluzakladatele Divadla Parodyje Davida Vackeho.
Irena Vacková nám také prozradila, že už má pěkně bohatou divadelní pomlázku. „Dostáváme k premiéře od divadla stužky s názvem inscenace a datem premiéry – a ty jsou má jediná divadelní kronika. To je můj jediný seznam mých rolí.“
Jaké to je být manželkou člena vedení Divadla Parodyje?
Je to náročné. Různá sezení, jednání a dotace.
Nikdy jste ale nebyla obsazena v žádné hře Divadla Parodyje?
Do souboru Divadla Parodyje je ženám vstup zapovězený. U nás doma se kvůli tomu událo několik hádek, že to tak nejde, když jsem herečka - i přes to jsem neprorazila.
Jak to vlastně s tou Parodyjí je? Můžete to přiblížit?
Divadlo Parodyje uvádí popremiérové urverze nasazených inscenací. Hraje se většinou jen jednou a to pro premiérové hosty. Skutečně se jedná o pravou a někdy drsnou parodii. V podstatě repertoár a samotné texty jsou závislé na situaci ve Slováckém divadle. Většinou slouží jako katalyzátor pro různé nevyřešené interní záležitosti, které pouze kolotají v kuloárech. Tato katarze je určitě prospěšná, protože jinak by bylo v divadle nesnesitelné dusno.
V Divadle Parodyje vám pšenka nekvete a nepokvete. Ve Slováckém divadle je tomu naopak. V Richardu III. hrajete Královnu Alžbětu.
Práce s Igorem Stránským je výtečná (Igor Stránský je rozhovoru přítomen - pozn.red.). Nejvíce si užívám závěrečnou scénu Alžběty s Richardem. S Tomášem Šulajem partneřím na jevišti vždy ráda.
Ve Svačince generálů jste si louskla mužskou roli.
To byla zajímavá sezóna, protože vedle Svačinky jsem hrála ještě mužskou roli – policajta, v Žebrácké opeře. V naší místní anketě Slovácký Oskar mě měli zařadit do mužské kategorie - bylo by to spravedlivé... (smích)
A zajímavá byla jistě i Sojka v Bystroušce - jaké to je ztvárňovat takovéto zvíře oproti charakterním ženským rolím jako Eva v Gazdině robě?
Pod vedením režiséra Pitínského v tom není zas takový rozdíl. Zajímalo by mě, jaké by to bylo, kdyby danou inscenaci dělal jiný režisér. Od Pitínského je všechno obrovský zážitek, včetně ztvárnění Sojky.
Co pro vás znamená konec jakékoli inscenace?
Konce jsou různé, podobně jako zkoušení nebo i inscenace. Práce s režisérem, která různě poznamenává. Záleží jaký vztah si ke hře vytvoříte v průběhu zkoušení. Při některých derniérách je mi do pláče. A naopak. Někdy si říkám, už jsme si užili dost - nashledanou.
Jaká role vám vyhovuje – přijít na scénu a vzápětí být např. zabitá nebo táhnout celou hru a z jeviště neslézt?
Pokud jsem zabita v prvním obraze, tak v zákulisí přečtu hodně knih nebo upletu hodně ponožek, když čekám na děkovačku. (Smích.)
A když máte role – klády?
To u mě začíná soustředění už od rána. V hlavě si říkám – večer mě čeká náročná role. Závidím kolegům, kteří se v šálách dokáží bavit třeba o fotbale, vylezou a je z nich v mžiku daná postava. Já už potřebuji být sama a pomalu si danou roli vměstnat.
Jak jde dohromady premiéra v divadle, předvelikonoční příprava a rodina?
Musí to jít. Řeším to systémem papírků. Bez nich už nejdu ani do konzumu.
Vaší dcerce bude pomalu šest let. Co vy a pohádky?
Jako divákovi mi nevadí, jako herečce se mi zatím vyhýbají. Princeznou už určitě nebudu, už jsem jiná váhová kategorie. Spíš bych to viděla na jedubábu.
Musíme prozradit, že malá již na jevišti byla...
Kdy? Aha, vy myslíte v bříšku. To ano. Báli jsme se, že bude nervík. V inscenaci Gazdina roba se mnou partner na jevišti pěkně smýkal po zemi.
Chystá se už dcerka na jeviště?
Byla bych ráda, kdyby se jí i nadále víc líbilo hlediště. Je tam hrozně ráda. Všechny pohádky absolvuje s nadšením. Prostě se narodila do divadelní rodiny. Na druhou stranu ji od toho ani nechci odtrhnout a nějak zpřetrhat. Nechám tomu volný průběh.
Irena Vacková (nar.1970 Vsetín)
Vystudovala JAMU 1990 - 1994 (činoherní herectví)
absolventská role: Lenka (M. T. Růžička / Čtyři sestry), ve Slováckém divadle Uherské Hradiště je od roku 1994. Oblíbené role :Annie (T. Stoppard / To pravé), Kateřina (F. M. Dostojevskij / Bratři Karamazovi), Adriana (W. Allen / Sex noci svatojánské), Eva (G. Preissová / Gazdina roba) - ocenění za roli: Největší z pierotů 2000, Slovácký Oskar 2000, Cena Thálie Českého divadla - Foibos 2000/2001, Smeraldina (C. Goldoni / Sluha dvou pánů)
Minnie (M. Stewart, J. Herman / Hello, Dolly!), Hildegarda (A. Helmichová / Hildegarda)
Norina (E. Labiche / Vražda na Uhelném trhu), Chava (G. Gorin / Šumař na svatbě)
Káča (L. Feldek / Pápěrnice), Marie (W. Shakespeare / Komedie Masopustu), Káča (B. Lane, E. Y. Harburg, F. Saidy / Divotvorný hrnec), Marcelina (P. Beaumarchais, Rossini, Sterbini / Lazebník sevillský), Královna Alžběta, žena krále Edwarda IV. (W.Shakespeare/Richard III.). Umělecké působení mimo Slovácké divadlo: Divadlo Bolka Polívky a Činoherní klub Svatava (L. Smoček / Podivné odpoledne dr. Zvonka Burkeho), Slezské divadlo Opava: Káča (B. Lane, E. Y. Harburg, F. Saidy / Divotvorný hrnec).
Je to náročné. Různá sezení, jednání a dotace.
Nikdy jste ale nebyla obsazena v žádné hře Divadla Parodyje?
Do souboru Divadla Parodyje je ženám vstup zapovězený. U nás doma se kvůli tomu událo několik hádek, že to tak nejde, když jsem herečka - i přes to jsem neprorazila.
Jak to vlastně s tou Parodyjí je? Můžete to přiblížit?
Divadlo Parodyje uvádí popremiérové urverze nasazených inscenací. Hraje se většinou jen jednou a to pro premiérové hosty. Skutečně se jedná o pravou a někdy drsnou parodii. V podstatě repertoár a samotné texty jsou závislé na situaci ve Slováckém divadle. Většinou slouží jako katalyzátor pro různé nevyřešené interní záležitosti, které pouze kolotají v kuloárech. Tato katarze je určitě prospěšná, protože jinak by bylo v divadle nesnesitelné dusno.
V Divadle Parodyje vám pšenka nekvete a nepokvete. Ve Slováckém divadle je tomu naopak. V Richardu III. hrajete Královnu Alžbětu.
Práce s Igorem Stránským je výtečná (Igor Stránský je rozhovoru přítomen - pozn.red.). Nejvíce si užívám závěrečnou scénu Alžběty s Richardem. S Tomášem Šulajem partneřím na jevišti vždy ráda.
Ve Svačince generálů jste si louskla mužskou roli.
To byla zajímavá sezóna, protože vedle Svačinky jsem hrála ještě mužskou roli – policajta, v Žebrácké opeře. V naší místní anketě Slovácký Oskar mě měli zařadit do mužské kategorie - bylo by to spravedlivé... (smích)
A zajímavá byla jistě i Sojka v Bystroušce - jaké to je ztvárňovat takovéto zvíře oproti charakterním ženským rolím jako Eva v Gazdině robě?
Pod vedením režiséra Pitínského v tom není zas takový rozdíl. Zajímalo by mě, jaké by to bylo, kdyby danou inscenaci dělal jiný režisér. Od Pitínského je všechno obrovský zážitek, včetně ztvárnění Sojky.
Co pro vás znamená konec jakékoli inscenace?
Konce jsou různé, podobně jako zkoušení nebo i inscenace. Práce s režisérem, která různě poznamenává. Záleží jaký vztah si ke hře vytvoříte v průběhu zkoušení. Při některých derniérách je mi do pláče. A naopak. Někdy si říkám, už jsme si užili dost - nashledanou.
Jaká role vám vyhovuje – přijít na scénu a vzápětí být např. zabitá nebo táhnout celou hru a z jeviště neslézt?
Pokud jsem zabita v prvním obraze, tak v zákulisí přečtu hodně knih nebo upletu hodně ponožek, když čekám na děkovačku. (Smích.)
A když máte role – klády?
To u mě začíná soustředění už od rána. V hlavě si říkám – večer mě čeká náročná role. Závidím kolegům, kteří se v šálách dokáží bavit třeba o fotbale, vylezou a je z nich v mžiku daná postava. Já už potřebuji být sama a pomalu si danou roli vměstnat.
Jak jde dohromady premiéra v divadle, předvelikonoční příprava a rodina?
Musí to jít. Řeším to systémem papírků. Bez nich už nejdu ani do konzumu.
Vaší dcerce bude pomalu šest let. Co vy a pohádky?
Jako divákovi mi nevadí, jako herečce se mi zatím vyhýbají. Princeznou už určitě nebudu, už jsem jiná váhová kategorie. Spíš bych to viděla na jedubábu.
Musíme prozradit, že malá již na jevišti byla...
Kdy? Aha, vy myslíte v bříšku. To ano. Báli jsme se, že bude nervík. V inscenaci Gazdina roba se mnou partner na jevišti pěkně smýkal po zemi.
Chystá se už dcerka na jeviště?
Byla bych ráda, kdyby se jí i nadále víc líbilo hlediště. Je tam hrozně ráda. Všechny pohádky absolvuje s nadšením. Prostě se narodila do divadelní rodiny. Na druhou stranu ji od toho ani nechci odtrhnout a nějak zpřetrhat. Nechám tomu volný průběh.
Irena Vacková (nar.1970 Vsetín)
Vystudovala JAMU 1990 - 1994 (činoherní herectví)
absolventská role: Lenka (M. T. Růžička / Čtyři sestry), ve Slováckém divadle Uherské Hradiště je od roku 1994. Oblíbené role :Annie (T. Stoppard / To pravé), Kateřina (F. M. Dostojevskij / Bratři Karamazovi), Adriana (W. Allen / Sex noci svatojánské), Eva (G. Preissová / Gazdina roba) - ocenění za roli: Největší z pierotů 2000, Slovácký Oskar 2000, Cena Thálie Českého divadla - Foibos 2000/2001, Smeraldina (C. Goldoni / Sluha dvou pánů)
Minnie (M. Stewart, J. Herman / Hello, Dolly!), Hildegarda (A. Helmichová / Hildegarda)
Norina (E. Labiche / Vražda na Uhelném trhu), Chava (G. Gorin / Šumař na svatbě)
Káča (L. Feldek / Pápěrnice), Marie (W. Shakespeare / Komedie Masopustu), Káča (B. Lane, E. Y. Harburg, F. Saidy / Divotvorný hrnec), Marcelina (P. Beaumarchais, Rossini, Sterbini / Lazebník sevillský), Královna Alžběta, žena krále Edwarda IV. (W.Shakespeare/Richard III.). Umělecké působení mimo Slovácké divadlo: Divadlo Bolka Polívky a Činoherní klub Svatava (L. Smoček / Podivné odpoledne dr. Zvonka Burkeho), Slezské divadlo Opava: Káča (B. Lane, E. Y. Harburg, F. Saidy / Divotvorný hrnec).