Za 20 let dle svých slov prožila se Slováckým divadlem spoustu krásných večerů, nezapomenutelnými se pro ni staly inscenace Liška Bystrouška, muzikál Cikáni jdou do nebe nebo Hildegarda.

„Tu tehdy hrálo divadlo na Buchlově a to byl opravdu zážitek, na který nikdy nezapomenu. Ta atmosféra hradu ve spojení s hereckými výkony byla fantastická. Na Buchlov jsme ale jezdívali roky i na Rychlé šípy, což je komedie, která dostane každého. Ty jsme viděla dokonce šestkrát,“ vzpomíná s úsměvem Marie Špiritová.

Kromě uměleckých kvalit uherskohradišťského souboru však zdůrazňuje i další, pro ni důležitý fakt.

„Často jsme někam přijeli dřív a viděli, jak pěkně se k sobě členové souboru chovali před představením. Povídali si a smáli se a tuhle lidskou sounáležitost pak přenesli i na jeviště. Jsem si jistá, že i díky tomu jim to funguje a nic se na tom nezmění. Slovácké divadlo umí vytvořit jedinečnou atmosféru. Moc se těším, až přijedu zas, třeba na Romea a Julii,“ uzavírá Marie Špiritová.