8. 11. 2004
V sobotu 6. listopadu měla ve Slováckém divadle premiéru inscenace Liška Bystrouška v režii J. A. Pitínského. Už několik dnů před premiérou hovořili uherskohradišťští divadelníci o tom, že půjde o divadelní událost sezóny. V sobotu tato očekávání potvrdili.
Lišku Bystroušku začal tým renomovaného režiséra připravovat na začátku září. První zkouška proběhla v lese v Bílovicích nad Svitavou, kde podle autora předlohy Rudolfa Těsnohlídka liška Bystrouška žila. Jindy herci zase vyprávěli přes hodinu anekdoty o zvířátkách a k velkému překvapení všech tuto situaci režisér Pitínský nakonec použil i v samotné inscenaci. Denně však probíhaly zkoušky i s choreografem Igorem Dostálkem, který hledal nejvhodnější způsob, jak za pomoci technik japonského divadla kjogen vyjádřit chování zvířátek, jež hrají v inscenaci podstatnou roli. Do toho režisér na jevišti divadla stavěl inscenaci a herci si zkoušení nemohli vynachválit. „Pitínský pořád přináší nové nápady, i když jejich realizace není vždy snadná. Například bych zatím nedokázal odejít z jeviště a ve stejnou chvíli se objevit na balkóně, nebo prostrčit ruku skrz břicho kolegy. Říkám zatím, protože práce s Pitínským nás vždy posune o kousek dopředu,” řekl herec Míra Zavičár. Poslední týden před premiérou, kdy režisér upřesňoval detaily, se i zde projevovala jeho příslovečná poetičnost a cit pro situace. „Kočka ať chodí i mezi lidi, prostě všude: Ať je vlídná a nezapřádá s nikým řeč, ať prodá dva programy a řekne třikrát dobrý večer, ať rozleje v baru obsluze na košili kávu, ať ve dvacáté minutě představení zavazí v sedmé řadě, ať skočí tři minuty před přestávkou z balkonu, kouří v hledišti a v jednu chvíli ať zhasne světlo v celém divadle,” napsal netradiční připomínku Evě Jiřikovské, představitelce Kočky.
Sobotní premiéra byla beznadějně vyprodána několik týdnů, přesto se po devatenácté hodině vytvořila u pokladny divadla řada diváků, kteří si první uvedení nové inscenace Slováckého divadla nechtěli nechat ujít. V divadle zasedly známé osobnosti, divadelní kritikové a divadelníci z celé republiky. Po skončení posledního tónu se však v hledišti bouřlivý aplaus neozval. Diváci seděli konsternováni a mlčky zírali před sebe. Až pak se spustily třiadvacetiminutové ovace, při nichž diváci mohli spatřit na jevišti i rozpačitého režiséra a celý jeho inscenační tým. „Liška Bystrouška je geniální. Nic lepšího jsem na divadle neviděla. Z takového zážitku se hned tak nevzpamatuji,” řekla například šestadvacetiletá divačka Edita Marhoultová. Za pravdu jí dává i herec zlínského divadla Gustav Řezníček: „Je to působivá inscenace a to, jak se herci vypořádali s náročnými fyzickými úkoly, je obdivuhodné.”
Už hodinu po skončení představení přišly divadelníkům první nabídky na vystoupení na mezinárodních festivalech. I to potvrzuje, že Liška Bystrouška bude skutečně patřit k divadelním vrcholům letošního roku a že zcela jistě zamíchá kartami při rozhodování o titulu inscenace roku 2004.