4. 10. 2016
V pátek jsme slavnostně představili nový vizuál našeho divadla. "Po dlouhých peripetiích jsme vybrali logo, se kterým se ztotožňujeme. Naše divadlo nemá jen bavit diváky, mělo by v lidech vzbuzovat otázky na témata inscenací. Jsme rádi, když nad našimi inscenacemi lidé i přemýšlí a rozvíjí tak svou osobnost," prozrazuje manažerka divadla Jitka Honsová.
Autorem nového vizuálu je David Zezula. Co všechno je v logu ukryté, jak dlouho vznikalo a mnoho dalšího se dočtete v následujícím rozhovoru.
Davide, proč jste se přihlásil do výběrového řízení na nové logo a vizuál divadla?
Zaujala mě relativní volnost zadání a také jsem to prostě chtěl zkusit. Vnímám to jako prestižní věc.
Jak dlouho trvalo vytvořit logo v současné podobě?
Samotný nápad přišel rychle, víc času zabralo jeho rozpracování. A nějaký čas ještě určitě potrvá, než se stane součástí celkové komunikace divadla a než si ho lidé zamilují.
Co všechno je ukryto ve vašem návrhu loga?
Slovácké divadlo má velmi silný vztah se svým publikem, to se ví. Myslím, že dobré divadlo by mělo vzbuzovat reakce, pokládat otázky. Tak proč ne písmeno S stylizované do otazníku? Je to zábava. Chtěl jsem logo seriózní, ale bez patosu, prostě takový piktogram komunikace.
V čem je podle vás nové logo zajímavé?
V jednoduchosti a v tom, že je koncepční.
Na čem dalším se Slováckým divadlem spolupracujete?
Jsou hotové materiály na předplatné, vytváří se první plakát na představení, nový web a další věci. Bude toho ještě hodně. Ale spolupráce je velmi příjemná, otevřená, cítím svěží vítr.
Jak dobře znáte Slovácké divadlo a jak dlouho sledujete jeho činnost?
Už od dob studií na SUPŠ, náš spolužák Jakub byl syn herců Kolářových. Takže jsem se díky nim poprvé v životě podíval do zákulisí divadla. A někteří lidé, které jsem tam potkal, jsou v divadle dodnes. Neuvěřitelné. My jsme se tehdy s Kolářovými velmi přátelili a do divadla jsem chodil. Pak ale na nějakou dobu zvítězil rokenrol a teď se k divadlu zase po letech vracím.
Co pro vás divadlo znamená?
Divadlo pro mě znamená, že před premiérou musím najít oblek a doufat, že jsem boty nezapomněl v Praze. Nejsem divadelní znalec. Ale poznám, když se mi něco líbí. Naposledy třeba představení v rámci cyklu SLoffÁCKÉ DIVADLO v Klubu Mír, to si nechám líbit. Ten nápad vystoupit i mimo zažité prostory divadla je super.