Role Arkadinové je pro mnohé herečky divadelní metou. Jaké to bylo, když sis přečetla, že režisérka Smilková tentokrát obsadila právě tebe? Že budu hrát roli Arkadinové jsem se dozvěděla od paní režisérky asi měsíc před začátkem zkoušek. První reakcí byla pochopitelně radost, ale za chvíli ji vystřídaly obavy, protože já bych si tuto roli nikdy sama nevybrala. Arkadinová má úplně jiný způsob uvažování, než já a někdy je těžké její jednání pochopit. Znala´s už před samotným zkoušením paní režisérku? Znala jsem ji z doslechu a od vidění, když se jezdila dívat na naše představení, aby si vybrala herce do Racka. Ale v té chvíli jsem ještě nevěděla, že budu patřit mezi její "vyvolené". Režisérka Smilková je prý při práci velmi přísná, až tvrdá a často nekompromisní. Jak vypadá takový zkušební den? Popravdě dost perně. Můj dnešní den vypadal pro názornost takto: Ráno zkouška od 9 do 14 hodin, od 14 do 15.30 jsem byla v krejčovně na zkoušce kostýmů a odpoledne opět zkouška od 18 do 21 hodin. Takto podobně to vypadá skoro u všech kolegů každý den. Jak se s režisérkou pracuje tobě osobně? Paní režisérka Smilková je od pohledu velmi milá, usměvavá a vitální paní. Ale je na nás při zkoušení tvrdší než kterýkoliv režisér - muž, se kterým jsem do této doby pracovala. Asi je to dobře, snad to tak má být , aby si člověk sáhl až na dno svých možností. Snaží se ze mně vydolovat něco, o čem jsem neměla ani tušení, že tam je. A to mě občas přivádí k šílenství. Ale i to je způsob, jak vzniká dobré divadlo. Jak příležitost pracovat s takovou osobností vnímají kolegové? Nechtěj po mně, abych odpovídala za své kolegy. Ale jedno snad můžu říct. Každá příležitost pracovat s kvalitním hostujícím režisérem či režisérkou je velmi vítaná. Teď zase k Rackovi. O jeho autorovi A. P. Čechovovi se říká, že patří mezi největší světové dramatiky a každého obohacuje po svém. Co znamená Racek pro tebe? Myslím, že když úspěšně zvládnete Čechova, zvládnete už hrát cokoliv. Čechov je těžký, ale krásný. Má něco společného role herečky Arkadinové, kterou hraješ, s tebou samotnou? Společnou máme asi jen tu profesi herečky a tím veškerá naše podobnost končí. Aspoň v to doufám. Chtěla bys prožít některou ze situací, které prožívá tvá hrdinka? V žádném případě! Mám dost svých problémů. Blíží se opět divadelní ples a opět vyhlašování cen Slováckého Oskara. Na svém kontě jich máš několik. To musí být docela závazek vůči divákům, nezklamat je... Diváci jsou hodní a vstřícní a vědí, že je zklamat nechci. Ale vzhledem k tomu, že jsem loni žádnou větší příležitost "oslnit" diváky nedostala, přenechávám tento "závazek" některé šťastnější kolegyni. Ale jenom tentokrát! Příští rok - pokud mi bude přát štěstí, dramaturgie a režiséři - vytáhnu opět "do boje". Racek je také hra o touhách. Prozradíš na závěr nějakou svoji touhu? A kterou touhu bys ráda splnila divákům divadla? Vzhledem k tomu, že se tímto rozhovorem zabývám po vyčerpávající zkoušce, po ostřejší výměně názorů se svým předpubertálním potomkem, v klidu naprosto neukliditelné domácnosti a je už dlouho po půlnoci, mám pouze jedinou touhu. Spát...! A co se týká diváků, protože neznám jejich touhy, těžko je splním. Snad divákům splní herci touhu vidět opět kvalitní inscenaci, na kterou budou moci být společně pyšní. Kromě Jaroslavy Tihelkové budou v nejnovější inscenaci Slováckého divadla hrát také Tomáš Šulaj, Jitka Josková, Josef Kubáník, Anna Michlíčková, Božek Tomíček, Míra Zavičár, Vladimír Doskočil a Alena Pavelková. Další reprízy divadlo naplánovalo na 28. a 30. ledna v 19.30 a 18.00 hodin.