* Jak se daří Jitce Joskové na konci roku?
Děkuji za optání, dobře. Zrovna jsem dotočila film, zkouším pro děti pohádku, těším se na Vánoce a přemýšlím, co si na mě kolegové připraví na silvestrovské představení.

* Pojďme tedy postupně. Zmiňovaným filmem myslíte Lištičky?
Ano, přesně ten. Měli jsme jej roztočený několik let, ale objevily se starosti s producenty, tak bylo natáčení pozastaveno. Už se to ale zase všechno rozjelo, o prázdninách jsem točila několik týdnů v Irsku, teď jsme ještě byli tři dny v Praze. Byla už strašná zima, ale my jsme museli předstírat letní počasí.

* Jak jste se k roli vlastně dostala?
Byla to náhoda. Režisérka Mira Fornay mě viděla v televizi, když se vysílala naše Liška Bystrouška. Pak se na mě přišla podívat do divadla a roli mi nabídla.

* O čem film bude?
Film vypráví o dívkách, které se vydávají jako au-pair do Irska a tam je potká zásadní životní zkušenost. Víc ale prozrazovat nechci.

* Co bylo nejtěžší?
Asi to, že všechny dialogy jsou v angličtině a já ji úplně dokonale neovládám, tak jsem si zaplatila učitelku a sypala jsem texty do hlavy ve dne v noci. A protože scénář má sto stran, bylo té práce víc než dost. A pokud chcete veselou historku z natáčení, tak jsem při jedné scéně spadla ze schodů. Všichni si mysleli, že je po mně, ale Liška má přece víc životů. (smích)

* A co připravujete v divadle?
Na Štěpána bude premiéra Pohádky z klobouku v režii Igora Stránského. Napsal ji pan Vojtěch Vacke, který byl u nás v divadle před mnoha lety dramaturgem. Mám jeho pohádky ráda. Jsou hravé, vtipné a často zapojuje do hry i děti.

* Hrajete v pohádkách často?
V pohádkách pana Vackeho ano. Když jsem do divadla přišla, hrála jsem v pohádkách Jak se bubnuje na princezny a ve Zmatcích kolem Katky v režii Kuby Macečka. Na tu jsme se s kolegy vždycky těšili. Myslím si, že to byla jedna z nejpovedenějších pohádek, jaké se u nás hrály. Dětské publikum je nevyzpytatelné, ale také velmi spontánní. Když se mu něco nelíbí, tak to dá najevo. A platí to samozřejmě i naopak. Někdy se přihodí, že děti na něco reagují křikem, pískáním a volají jedno přes druhé tak, že nemůžeme hrát, jak neslyšíme vlastního slova. Mám to ráda.

* Na začátku jste zmiňovala i silvestrovské představení.
To nevím, jestli se mám těšit, nebo se bát. (smích) Je to jediné představení, kde je dovoleno téměř všechno a kolegové toho samozřejmě rádi využívají. A vám nezbývá nic jiného, než na jevišti reagovat rychle, nejlépe vtipně a zachovat si kamennou tvář. Jde to hodně těžce. Uvidíme, co se stane letos.

* Na Silvestra budete hrát komedii 1+2=6.
Té se letos dařilo. Z pardubického Festivalu smíchu si přivezla hlavní cenu diváků a má velké úspěchy i doma. Je pořád vyprodaná, a to jsme překročili čtyřicátou reprízu. Hráli jsme ji ve Zlíně, pojedeme do Zubří, užíváme si to. Mnoho diváků na ni chodí podruhé potřetí. Určitě takoví budou i na Silvestra, vždyť představení bylo vyprodáno snad za dvě hodiny. Někteří určitě přijdou i proto, že budou vyčkávat, co v ní bude jiné oproti regulérnímu představení.

* Dá se improvizovat v komedii, když je postavená na přesnosti?
Máte pravdu, že moc prostoru kolegové mít nebudou, protože by se nám to všechno rozsypalo, ale jak je znám, nenechají si příležitost ujít. Taky popřemýšlím, co jim vyvedu.

* Je vidět, že práce budete mít v divadle pořád dost. Odpočíváte vůbec?
My odpočíváme s kolegy dohromady. Mezi svátky připravujeme tradiční Festival dobrot, kde se předháníme, kdo je nejlepší kuchař, plánujeme vánoční mejdan, tam si zase předáváme vtipné dárky, prostě nás to spolu baví. A myslím, že je to poznat i na jevišti a přenáší se to i na diváky.

* Takže se ptát, jestli byste měnila angažmá, je zbytečné.
Dostala jsem nabídku do Národního divadla, odmítla ji a dnes vím, že jsem udělala dobře. Paradoxem ale může být jiná věc. Teď jsem někde četla rozhovor s Vojtou Dykem, to je mladý a talentovaný herec a muzikant, hraje v jednom televizním seriálu a má angažmá právě v Národním divadle. Když se jej ptali, kam by chtěl jinam do angažmá, odpověděl, že do Hradiště, protože se tam dělá dobré divadlo. To potěší.

* Přijmete jej do souboru?
Máme plno! Ale volala jsem paní Medvecké, aby mi na něj poslala mail. Napíšeme mu, ať se kdykoliv staví, třeba do naší party zapadne.

***

* Vizitka Jitky Joskové
Šestadvacetiletá herečka se narodila v Uherském Hradišti, žije v Uherském Brodě. Po studiu na brněnské konzervatoři nastoupila do Slováckého divadla, kde vytvořila celou řadu výrazných rolí (např.: Konstance v Amadeovi, Nina v Rackovi a další). Nejvíce pozornosti si však vysloužila jako Liška Bystrouška ve stejnojmenné inscenaci v režii J. A. Pitínského. Za tuto roli byla nominována na Thálii. Stejnou nominaci získala i za titulní postavu v inscenaci Divá Bára. Letos byla divadelním serverem i-divadlo oceněna prvním místem za nejlepší ženský herecký výkon v Česku. Před dvěma lety jí bylo nabídnuto angažmá do pražského Národního divadla. Je svobodná, věnuje se bojovému umění Taibo.