Máte za sebou velmi úspěšný rok. Jen namátkou – Kalibův zločin, Višňový sad, Válka s mloky – tam všude jste dostala velké příležitosti. Myslíte si, že vás má divadelní štěstěna opravdu ráda?
Tato sezóna byla, co se týče rolí, opravdu hezká. Dostala jsem velmi pěkné herecké příležitosti v režii vynikajících režisérů. Ale vím, že to tak nemusí být pokaždé. Bylo i období, kdy jsem měla menší herecké úkoly, i na těch se toho může ale herec naučit velmi mnoho. Záleží jen na něm, jestli je zahodí, nebo se chopí šance roli někam posunout. A jak se u divadla říká: není malých rolí!

Teď se k výčtu rolí přidá i paní Lindová z Nory. Byla mezi vašimi vysněnými?
Vysněná byla práce s panem režisérem Františákem. To jsem si moc přála, a to se mi splnilo. Bylo mi jedno, jakou roli budu hrát.

Čím vás pan režisér tak lákal?
Slyšela jsem na něj samou chválu. A těšila jsem se, že ho poznám jak po pracovní, tak i po osobní stránce. Zkoušení s ním je velmi obohacující a jsem za to moc ráda. Každá nová pracovní zkušenost je pro herce tím nejlepším. Doufám, že jeho spolupráce se Slováckým divadlem bude častější.

Co nám o vaší postavě můžete prozradit?
Kristina Lindová je dávnou přítelkyní Nory, se kterou se setkává po dlouhých letech. Je to životem protřelá žena, která přichází v nelehké životní situaci požádat Noru o pomoc při získání práce v Akciové bance, kde je ředitelem Nořin manžel.

O čem je vlastně Nora samotná?
Je to hra, kde se Ibsen dotýká společenského postavení ženy naprosto podřízené muži. Nora, která se nemohla stát skutečným „člověkem“, protože byla donucena žít život manželky a matky, nikoliv svůj vlastní.

Režisér Františák spolupracoval s nejlepšími divadly u nás, přesto se netají tím, že je Valach jako poleno. Má jeho povaha blízko i k povaze slovácké?
No jéjé, ten sem patří, jak ryba do vody! A navíc tu má spojence, druhého Valacha Zdeňka Trčálka, tak si to tu, myslím, užívá víc, než kdesi v Praze (smích).

Máte také pocit, že psychologická dramata, mezi něž se Nora řadí, mají stále větší oblibu u diváků? Stačí se podívat na žebříčky filmových hitů – psychologické snímky jsou na prvních místech.
Taky patřím mezi ty diváky. Zajímají mě lidské osudy, životní výhry i prohry, zápletky. A zrovna tak si ráda v psychologických dramatech zahraji. Baví mě rozebírat postavy a jejich charaktery. Nahlídnout do těch duší a pochopit, proč se tak chovají.

Premiéra je za dveřmi. Jak to období prožíváte? (Pozn. ed.: rozhovor vznikl již dříve...)
Jako každé předpremiérové období. Nervozita pomalu stoupá, pocit, že se mi na jevišti nedaří, je čím dál větší a k tomu se přidávají probděné noci s neustále běžícím textem v hlavě. (smích)


(Pozn. ed.: V současné době je však již Jitka Josková plně zapojená do příprav muzikálu Dobře placená procházka. A to nejen jako aktérka na jevišti, ale i jako členka tvůrčího týmu, který si vybral režisér a choreograf Radek Balaš. Jitku požádal o spolupráci při nácviku choreografií…)