Podobně se odborníci vyjadřovali na lednovém festivalu Zaráz, kde Slovácké divadlo právě tuto inscenaci představilo kritikům, publicistům, studentům divadelních škol a zástupcům dalších divadelních institucí. Představení ani následnou diskusi si nenechala ujít režisérka Anna Davidová.

„Na Zarázu odborníci často vyzdvihovali odvahu, s níž jsme se nebáli ukázat naši současnost bez příkras, a ocenili i jistou surovost a ironii té inscenace. A volbu titulu. Shodli se, že nemá smysl tu inscenaci rozebírat na dílčí okamžiky, že je ji nutné buď přijmout nebo odmítnout jako celek, protože jí nelze upřít, že jde o promyšlený tvar,“ shrnula Anna Davidová názory odborníků. „Hodně vyzdvihovali herecké výkony. Nejen v tomto smyslu ji označili za nadregionální. Dokonce zaznělo, že někteří dlouho na českých scénách neviděli tak tvarově vytříbenou a soudržnou inscenaci. A tím mysleli jeviště napříč republikou, která mají sježděné,“ dodala režisérka.

Co napsali kritici o Opilých:

 J.P. Kříž: „Slovácké divadlo patří dlouhodobě k nejlepším regionálním scénám u nás. Nebyl jsem proto vůbec překvapen, že právě ve Slováckém divadle a v režii Anny Davidové jsem poprvé viděl dílo Ivana Vyrypajeva tak, jak se má předvádět. Viděl jsem už dříve jeho hry na českých jevištích, ale tady poprvé jeho síla konečně vybředla na povrch. Anna Davidová ho jako první pochopila a dokázala jeho poselství tlumočit naprosto jedinečným a skvělým způsobem.“

Vladimír Mikulka: „Proč někdy divadelní magie zabere a jindy ne, se popisuje a rozebírá hodně obtížně. Nejsilnější byly scény, kdy se hrálo na první pohled docela vážně, bez velké exprese, jen s občasnými prasklinkami. Jako třeba, když se do naivkovsky osudového zamilovaného proslovu dívky vůči postaršímu muži, kterého náhodou potkala na ulici, vkrádají vulgarity. Nebo když se ta samá slečna otřese poté, co se na svého vyvoleného poprvé opravdu podívá, ale pak jede dál ve stejných kolejích. Nebo naopak, jak se on postupně vnitřně rozzáří, když zjistí, že se stal objektem lásky. Je to směšné, ale zároveň dojemné a jaksi opravdové.“

Pavla Bergmannová: „Tohle divadlo stojí za to! Je to těžký zásah do srdce. S parádní výpravou Evy Jiřikovské, s hudbou Ivana Achera a především mimořádnými hereckými výkony téměř celého souboru Slováckého divadla.“

Lukáš Dubský: „Groteskní přehrávání opileckého stavu na mě nejprve působilo rušivě, postupem času ale tato stylizace vycházela stále lépe a některé scény vyzněly vskutku působivě. Emocionálním vrcholem je kázání sebevědomého Lawrence (Pavel Šupina) a následná hromadná scéna, v níž se všechny postavy kloužou po vodou politém povrchu. Přišlo mi, že v ten moment se všechny roviny hry úspěšně propojily, skepsi doplnila naděje a pocit, že vše podstatné již bylo řečeno.“

Anna Davidová o práci na inscenaci Opilí

„Mně je ve Slováckém divadle vždycky hrozně dobře. Cítím, že můžeme společně zakoušet a ochutnávat divadlo i s jeho nekonečným tajemstvím. Že nacházíme odvahu společně riskovat. Byla to pro mě velmi obohacující zkušenost, cítím se z celého toho procesu vlastně moc obdarovaná. I z některých reflexí. Například v recenzi na Vltavě uznali, že v poslední scéně se dotýkáme téměř něčeho mystického...“

Inscenaci čeká derniéra

Už pouze jedenkrát mají zájemci možnost zhlédnout výjimečnou inscenaci Opilí. A to ve čtvrtek 29. února, kdy tragikomickou grotesku čeká derniéra. „Na derniéru určitě přijedu zamáčknout slzu, vypít sklenku vína a opít se nostalgií nad tím, jak to všechno začalo,“ slibuje režisérka Anna Davidová.

Vstupenky na derniéru Opilých jsou k dispozici na webu a v pokladně Slováckého divadla.