„Sezonu jsme zahajovali 21. srpna na jevišti Divadelních Luhačovic, kde jsme v rámci festivalu chtěli uvést novinku Ošklivec. V neděli jsme se ale dozvěděli, že Jakub Zelinka měl úraz. Luhačovická scéna má prostorové omezení, takže do úvahy jako náhrada přicházela pouze inscenace Úča musí pryč!. Ta se ale vždy hrála jen ve školních třídách, tak jsme žádali režiséra o souhlas, abychom mohli Úču uvést přímo v divadle. Naštěstí souhlasil. Oddechli jsme si a nahlásili do Luhačovic změnu inscenace,“ popisuje hektické dny principálka Slováckého divadla s tím, že si neoddechli nadlouho.

„Ještě ten den odpoledne mi volal umělecký šéf, ať si raději sednu, že nemá dobrou zprávu. Tou bylo onemocnění Terezy Novotné, které testy potvrdily černý kašel. A to už byla situace opravdu vážná. Nechtěli jsme v Luhačovicích zklamat, za pětadvacet let fungování festivalu se nestalo, že by se muselo představení rušit, ale na vyřešení situace jsme měli hodiny,“ dodává ředitelka. Po dohodě tak nabídli na festival talk show Jožky Kubáníka s hosty. „Jožka pak prožil bezesnou noc, protože mimo cimbálové muziky Cifry, Pavlínky Hejcmanové a Jitky Hlaváčové měl jako hosty Zdenu Studénkovou, Mílu Mejzlíka a herce Činohry Slovenského národního divadla Romana Poláčika a na všechny se pečlivě připravoval,“ dodává Libuše Habartová s tím, že talk show se nakonec setkala s vřelým přijetím.

Právě v takových chvílích, jaké nastaly na začátku sezóny, se však ukazuje síla a odolnost celého divadla.

„Do řešení situace se zapojil každý, kdo měl ruce, nohy a otevřenou hlavu. Na krizové schůzky nebyl prostor, všechno jsme řešili po telefonu. Dík patří hlavně umělecké tajemnici Marcelce Trčálkové, protože ona má, myšleno v dobrém, v hlavě opravdu počítač a její kombinační a logistické schopnosti jsou neuvěřitelné. Jsme rádi, že ji máme a že jsme i díky ní letošní start sezóny vyřešili,“ uzavírá Libuše Habartová.