12. 9. 2018
Jak jsme vás již informovali, už tuto sobotu 15. září uvedeme známou českou klasiku Josefa Kajetána Tyla Fidlovačka. Režie hry, ve které poprvé zazněla česká hymna, se ujal ředitel divadla Michal Zetel. V následujícím rozhovoru prozradil, co o Fidlovačce během zkoušení zjistil i proč si hru vybral.
Pomalu, ale jistě se blíží premiéra Fidlovačky, posledního titulu předplatného na rok 2017/2018. Před časem, když divadlo předplatné teprve představovalo, jste řekl, že chcete zjistit, zda je Fidlovačka dobrá hra. Co jste zjistil?
Zjistil jsem, že je to dobově poplatné dílo, které z hlediska jazyka, dialogů a způsobu vyprávění poněkud zastaralo. Na druhou stranu mám pocit, že se Tylovi, ať již vědomě či nevědomě, podařilo vykreslit řadu typicky českých vlastností a způsobu konání kolem nás. Za zmínku také stojí fakt, že téměř polovina hry je v němčině, což myslím málokdo ví.
Není tajemstvím, že o Fidlovačce se v minulosti psalo jako o hře umělecky bezcenné a svou pozici v divadelním světě si asi musela tak trochu vydobýt. Proč jste si ji vybral vy?
Jednak abych si tu bezcennost ověřil na vlastní kůži a také proto, že je Fidlovačka zejména ve školském prostředí vnímána jako součást korpusu národního literárního pokladu a v jistém smyslu i jako umělecké dílo spjaté s podstatnými základy české státnosti. Ale nikdo ji vlastně nezná. A stejně jako máme nejistý vztah ke hře, ze které pochází naše národní hymna, máme, myslím, nejistý vztah i k naší státnosti a národu. Chtěl jsem na tento fakt upozornit a sám si o tom popřemýšlet.
Zaujal mě plakát k inscenaci, na kterém je Štěpán Goiš a Vladimír Doskočil jako Bětuška a Mareš pod pražským Nuselským mostem. Chápu správně, že je to odkaz na místo, kde se dřív ševcovská slavnost Fidlovačka konala, anebo budou mít Nusle v inscenaci ještě další význam?
Ano, děj hry se odehrává v Nuslích a my jej tam také situujeme. Přítomnost mostu ztělesňuje naši domněnku, že v oněch Nuslích se toho za těch 180 let zase tak mnoho nezměnilo. Na scénické ztvárnění této myšlenky si ale diváci budou muset počkat až na premiéře.
Dramaturg a teatrolog Ivo Osolsobě Fidlovačku přirovnává ke slavnému muzikálu West Side Story. Je to podle vás adekvátní přirovnání a co mají slavný muzikál a česká fraška vlastně společného?
Myslím, že by to tak šlo říci, ovšem toto srovnání platí asi tak, že český a americký prezident jsou majitelé nemovitosti. Ten český ovšem vlastní chalupu na Vysočině, ten americký mrakodrap na Manhattanu. Společné téma je milostná zápletka dvou mladých lidí, kterým rodiny nepřejí, a to z velmi pofidérních důvodů. Ano, líbí se mi to: Fidlovačka je taková "Westka po česku".
Na závěr, proč by se podle vás měl jít člověk-divák na Fidlovačku podívat?
Jednak aby si ověřil a sám rozmyslel vše výše řečené. Ale také proto, že je to především hudební komedie s živou kapelou a myslím roztomilým dějem a spoustou legrace. A navíc je ve Slováckém divadle, a tam by myslím měl divák vidět všechno, protože naši herci jsou skvělí.
Děkuji za rozhovor a zlomte vaz!
Blanka Šmejdovcová