Po roce uvádění se se Slováckým divadlem loučí komedie Výstřely na Brodwayi. Režisérem je Robert Bellan, se kterým ses doposud potkávala jen jako s hereckým kolegou. Jaký byl coby režisér? Pracovitý a připravený. Vtipný. Často na můj účet. Nápaditý. Když mi "předehrával", měla jsem pocit, že by Olivu měl hrát on sám. Jak se ti líbily Robertovy předchozí inscenace, tedy Rychlé šípy a Blbec k večeři? Líbily. Moc. Výstřely na Brodwayi ukazují divadelní zákulisí. Jak je to ve Slováckém divadle?Také je plné intrik? Divadlo obecně má v tomto směru proměnlivou atmosféru. Když poslouchám stesky kolegů z některých jiných divadel, vychází mi, že jsme tady v Hradišti momentálně v pohodě. I když osobní sympatie, vztahy a vazby hrají jistě svou roli. To asi všude, ale herectví je v tomto směru bolestně závislé povolání. Ve Výstřelech na Brodwayi hraješ zajímavou postavu - hloupoučkou přítelkyni vlivného mafiána, která si umane, že z ní bude herečka. Jak probíhalo studium takové postavy? Měla jsem pořád odřené hlasivky - to jak jsem "hledala" ten nejnepříjemnější hlas, kterého jsem schopná. Jinak to byla super práce a při zkoušení jsme občas museli udělat pauzu, jak jsme "hýkali" smíchy. Hraješ raději vážnější postavy, nebo je ti bližší shodit se na jevišti? "Shodit se"? To snad ne! Shodila bych se, kdybych roli hrála nepřesvědčivě, ne? Ale potřebou být na jevišti za všech okolností za chytrou a krásnou, máš-li na mysli tohle, zaplať Bůh rozhodně netrpím. K těm postavám: dramatické role mi jdou, myslím, lehčeji. Takže jsou pro mě zajímavější komedie. Ale prima je každá možnost. My "středňačky" máme příležitostí rozhodně míň, než bychom chtěly. Já jsem si od Výstřelů vlastně pořádně nezahrála. Oliva, jak se postava jmenuje, byla tak přesvědčivá, že ti vynesla druhé místo v anketě Slovácký Oscar. Nehrozí v takovém případě, že si přeneseš něco do soukromého života? Že by mi jako po každé repríze, kde hraju "blbku", odumřelo víc mozkových buněk, než běžně za den člověku odumírá? Probůh, doufám, že ne! Těch není nikdy dost! Ale mohla bych si teď k vánocům přát nějaké ty perly, co je Oliva běžně dostává, že jo? Jak vlastně vypadá všední den herečky? Jednou se mě jeden automechanik zeptal, co vlastně dělám celý den, když hrajeme až večer. Takže: Od 9 do 13 máme zkoušku, odpoledne nebo večer představení. Je-li představení dopoledne, zkouška navazuje hned po pauze na oběd. Sobota je pro nás dnem pracovním, jen v neděli se většinou nehraje. (Takže divadelní prázdniny je ve skutečnosti jen soustava náhradních dnů, vybíraných v době, kdy jsou diváci na zasloužené dovolené a divadlo by pro to zelo prázdnotou.) A můj běžný den? V čase na oběd kolegové odcházejí většinou do nejbližších restaurací. Já se řítím šílenou rychlostí domů, abych stihla uvařit večeři (které už se většinou neúčastním). Trpím totiž utkvělou představou, že bez teplé domácí večeře by má rodina strádala, strádala... a asi po třech dnech zahynula na podvýživu a nedostatek stopových prvků. Logicky je to nesmysl - fláknout jim do lednice nějaké párky, blaženě si je ohřejí v mikrovlnce a při jídle si budou číst a šťastně stříkat šťávu na knížku, na ubrousek a podobné moje "drobnůstky" ani nevzpomenouc. Je-li pauza delší, utíkám do přírody se svým psem. Když se vrátíme, zatímco pes, špinavý, ale šťastný, zatírá bláto z hřbetu do právě vytepovaného koberce, zešílím při pohledu na náš interiér a provedu běžnou údržbu: odlepím manželovy žvýkačky z nábytku (při té příležitosti se mi podaří zkompletovat jeden pár jeho použitých ponožek - oblíbené místo je za klavírem), otevřu dětský pokojík, zvednu ze země příčnou flétnu (byla dražší než moje auto, ale to nic, to bys musel vidět moje auto), vypnu počítač, který jel nesmyslně od rána a pak s povzdechem zavřu dveře, protože na to teda nemám nervy...Pak už jdu obvykle zase do divadla. Kromě těchto běžností dělávám, pokud se neblýskne ještě nějaká mimodivadelní pracovní příležitost, spoustu běžností dalších. Výčet mých koníčků by byl ale pro laskavého čtenáře čtením nezáživným. I když takový podrobný popis mého pokusu o bekhend by jistě pobavil.