Davide, vy jste u Monumentu naskakoval takzvaně do rozjetého vlaku…

Bylo to, řekněme, nestandardní. Neměl jsem ani jednu čtenou zkoušku a neslyšel ani prý velmi zajímavou přednášku pana autora, kterou ostatní uvedl do děje. Šel jsem zkoušet rovnou na jeviště, aniž bych věděl, kdo je kdo, a vůbec jsem neznal kontext. Každá další stránka scénáře tak pro mě byla překvapením. Každou chvíli jsem se ptal: ‚Moment, a tohle je kdo? O čem to mluvíte? Co je to Trianonská dohoda?' Byl jsem malinko za hňupa (smích).

Nakonec jste prý ale byl za nečekanou roli rád?

Dozvěděl jsem se obrovskou spoustu nových věcí! Každý rok, když se blíží výročí republiky nebo podpisu Mnichovské dohody, se řeší, zda jsme se měli bránit, a lidi jsou rozdělení na dva tábory. Není na to ale jednoduchá odpověď.

Jak to?

Podle historiků je Beneš slaboch, který řekl: ‚Je potřeba kapitulovat, aby nás ostatní mohli osvobodit.' A v tom je i naše česká povaha – my jsme ti chudáčci, kteří vždycky čekají, že nám někdo pomůže a zase nám všechno projde. Téma Monumentu zkrátka bylo zajímavé pro nás, a jak jsme brzy zjistili, i pro diváky.

Hrátky s historií

Monument pro Hradiště je fiktivním příběhem o tom, komu se v minulosti mohla v Uherském Hradišti stavět velkolepá socha, kdyby se události po Mnichovské dohodě odehrály jinak. Dramatik Pavel Molek ve své historické konverzační komedii odhaluje téma dávného národního traumatu prostřednictvím teze: „Co by se stalo, kdyby…“ Pracuje především s mentalitou současných obyvatel naší země. Vtipně koncipovaná hra záměrně pracuje s otázkami, dotýkajícími se temných časů české minulosti.

Jak by asi probíhalo slavnostní odhalování pomníku, kdyby vzal do rukou osud Čechů razantní Emanuel Moravec, přišel nám „na pomoc“ J. V. Stalin, anebo kdyby se britský mírotvorce Neville Chamberlain zachoval opačně, než se reálně stalo? Nevyvíjela by se celá dějinná situace českého národa úplně jinak, kdyby prezidentova žena Hana Benešová v kritických okamžicích nepobývala v lázních?

V komedii excelují Pavel Hromádka, Tereza Novotná, David Vaculík, Tomáš Žilinský a další. Poslední možnost zhlédnout povedenou inscenaci mají zájemci v úterý 11. února, na kdy je naplánovaná derniéra. Vstupenky jsou k dispozici na webu a v pokladně Slováckého divadla.

O Československu zábavně. Pro učitele i mladé lidi

Monument pro Hradiště okamžitě po premiéře zaujal širokou diváckou obec. Chodily na něj snad všechny věkové skupiny, protože dokázal srozumitelně a vtipně podat fakta z české historie i o české povaze. Za všechny tento pocit shrnul Jaroslav Křápek, dlouholetý profesor Gymnázia Uherské Hradiště.

„Děkuji za představení, je to velice podařený a neobyčejně užitečný počin pro studenty, učitele. Ale především pro mladé lidi, moje žáky! Ještě jednou děkuji. I za to, že mně jako učiteli pomáháte takovými hrami v nelehké práci. Vychovávat a vzdělávat mládež přemýšlející, otevřenou, třeba i pochybující, ale vždy svobodomyslnou a imunní vůči jakýmkoli manipulacím a výplachům. Vyřiďte, prosím, mé poděkování všem tvůrcům tohoto díla. Děláte poctivé divadlo s přesahem do budoucnosti. Umíte se dívat za kopec a zároveň do zpětného zrcátka. Bravo!“ napsal zkušený pedagog bezprostředně po zhlédnutí představení do Slováckého divadla.