Slovácké divadlo přivezlo do Prahy Racka. Inscenaci, která zatím nikoho nenechala klidným. Ještě před premiérou vyvolávala rozruch především mezi samotnými herci. Původem moskevská režisérka Smilková je nutila zkoušet dlouhé hodiny. Skládala jim do náručí desítky kilogramů a s nimi pak museli běhat po jevišti. Zvonila u hereckých bytů a dožadovala se práce ve večerních a nočních hodinách. Herečka Josková při zkoušení spadla ze žebříku a poranila si krční páteř. Inscenace vyvolala rozruch i na premiéře. Díky režijní koncepci se z diváků stali rackové a herci jim házeli sousta. Ti nejhbitější zdarma mohli přijít ke slušné večeři. Smůlu měl jen herec Trčálek, který přišel povzbudit kolegy. Hbitý je velmi, bezlepková dieta mu však zakazuje vrhat se po rohlících. Inscenace vyvolávala rozruch stále. Ministr Dostál dokonce dostal na stůl nominaci Racka na ministerskou cenu, divadelní kritikové inscenaci odměnili cenou Největší z pierotů. Zraněná a zase uzdravená herečka Josková v inscenaci podala výkon, nad nímž jistý divadelní kritik vzdychal celý rok. Pak v novinách otiskl Joskové fotku a popletl popisku. Inscenace vyvolala rozruch i v Praze. Diváci se odvážně vrhali po soustech a obdivovali moravskou pohostinnost, divadelní recenzenti se divili, že tak dobré divadlo se může dělat mimo hlavní město, Ája měla aplaus na otevřené scéně. Ája je pes. Po představení byl raut. Ředitel divadla Stránský děkoval souboru, šéf přehlídky Janota děkoval řediteli Stránskému, všichni děkovali režisérce Smilkové. Neděkoval jen bezejmenný muž v tmavém obleku ze 70. let, který během děkování ukradl několik lahví vína. Ostatní uhlídala manažerka Slachová. Racek v Praze uspěl. Ještě jej čeká další festival. Pak možná poletí do Moskvy, kde vyvolá rozruch především proto, že nikdo z herců neovládá ruštinu. Nebo rovnou poletí z repertoáru.