„Je to to nejmenší, co můžeme udělat, tedy zvednout telefon a někomu z našich příznivců udělat radost. Stejně jako na jaře platí – když nemůžou naši diváci za námi do divadla, jdeme my alespoň takto symbolicky za nimi,“ říká mluvčí divadla a herec Josef Kubáník, který se do akce před půl rokem i nyní aktivně zapojil.

Zajímavé osudy seniorů

„Telefonoval jsem s paní, se kterou jsem mluvil už na jaře. Žije v domově pro seniory a má to opravdu těžké, nesmí vycházet ani na chodbu. Mám radost, že jsem ji telefonátem potěšil, ale i já jsem ji aspoň takto moc rád poznal, protože je to velmi zajímavá dáma. Byla politickou vězeňkyní v uherskohradišťské věznici, znala se s Helenou Fibingerovou, zkrátka bylo o čem si povídat,“ říká Josef Kubáník.

A dodává, že s jednou ze seniorek, se kterou si telefonoval na jaře, už si nepromluví. „Paní bohužel zemřela, za půl roku se zkrátka spousta věcí změnila,“ krčí rameny herec.