Vystudoval JAMU a v angažmá Slováckého divadla je od roku 2000. Za tu dobu ztvárnil nepřeberné množství rolí, získal ocenění Slovácký Oskar a Největší z pierotů. A za úlohu koktavého krále Bertieho v inscenaci Králova řeč byl v roce 2018 nominovaný na Cenu Thálie. „Popravdě, dnes už na to vzpomínám jen když to někdo zmíní,“ směje se Pavel Hromádka. „Byla to příjemná zkušenost, jedno z mála větších partnerství s kolegou Pavlem Majkusem. Myslím, že ve trojici s režisérem Igorem Stránským jsme si užili přátelské, intimní a lidsky příjemné zkoušení,“ vzpomíná na Královu řeč Pavel.

Co všechno chci ještě zkusit

Od února letošního roku Pavel Hromádka přešel ze zaměstnaneckého poměru takzvaně na volnou nohu. „Pro diváky se nic nemění, pořád mě budou na jevišti vídat. Dohoda s divadlem je taková, že stále budu hrát, ale dovolí mi to věnovat se i jiným věcem,“ prozrazuje Pavel.

Proč se k tomuto kroku odhodlal právě teď? „Letos mi bude 56 let. A uvědomil jsem si, že pokud chci zkusit ještě i jiné věci, které mě lákají, kdy, když ne teď? Vždyť kolik mi zbývá aktivních let, deset, patnáct? Po sedmdesátce už bych nikde nikoho otravovat nechtěl,“ směje se sympatický herec. „Všechno, co jsem nestihl zkusit a co mě zajímá, na to bych si rád aspoň sáhl. Například mám spoustu vlastní tvorby, kterou jsem psal nebo skládal a akorát leží v šuplíku. Budu mít volnější ruce pro zajímavé projekty, které jsem doteď musel odmítat,“ dodává Pavel.

Asistent režie… a dál?

Jednou z prvních vlaštovek jeho rozletu pak je zcela nová úloha u inscenace Gazdina roba. Nejen že si Pavel zahraje Doktora a Barona, ale navíc se stal asistentem režiséra Michala Zetela. „Cítil jsem, že po pětadvaceti letech bych rád měl větší podíl na tom, kam a jak bude celá inscenace směřovat. Už mi nestačí jen plnit herecké úkoly. Myslím, že mám komplexní myšlení a nápady a rád bych to třeba i takto zužitkoval,“ popisuje Pavel. „Konkrétně u Gazdiny roby jsem se chtěl pořádně podívat do jejích útrob a zjistit, jestli se v ní dá najít něco, co koresponduje s dnešní dobou,“ vysvětluje Pavel s tím, že takové téma našel.

„Žiju na vesnici a vidím hodové chasy, jak se schází, tancují, zabývají se folklorem a samozřejmě spolu tráví čas jako parta. A tak mě napadlo, proč by se ten příběh nemohl stát dnes? Klidně by tam mohla být jedna holka trochu jiná něž ostatní a zároveň udržovat vztah s tím nejbohatším klukem. Na tom jsme se shodli s režisérem Michalem Zetelem i dramaturgyní Ivou Šulajovou. Při zkoušení Gazdiny roby nám vznikla opravdu spousta nových nápadů, až tak moc, že teď půjde spíše o to, vybrat ty nejlepší, nějak je korigovat a inscenaci vyčistit. Sám jsem zvědavý, jaká nakonec bude,“ dodává herec a asistent režie Pavel Hromádka.

A co bude dál, po premiéře Gazdiny roby? „To sám uvidím. Nevím, co mi půjde víc, jestli tvorba audioknih nebo samostatná režie, co přijde první a co druhé. Ani nevím, jestli se zaměřím na jedinou věc. Jen chci zkrátka otevřít prostor možnostem, které jsem doteď nestihl,“ uzavírá Pavel Hromádka.

Dotazník pro Pavla Hromádku

Jaká je vaše představa dokonalého štěstí?
„Co oko nevidělo, co ucho neslyšelo, co člověku nikdy ani na mysl nepřišlo, to Bůh připravil těm, kdo jej milují.“ Bible, Nový zákon, 1. list Korintským 2. kap., 9. verš.

Jaký je váš největší strach?
Strach, že nemám strach?

Kterého žijícího člověka nejvíce obdivujete?
Když konečně někoho začnu obdivovat, tak umře.

Co se vám na vašem vzhledu nejvíce nelíbí?
Malá výška. :-)

Čeho si vážíte na ženě?
Ženskosti, velkorysosti, něhy, ženské moudrosti.

Čeho si vážíte na muži?
Poctivosti, čestnosti, velkorysosti, přímosti, statečnosti.

Jaký talent byste chtěli mít?
Stačilo by mi využít všechny talenty, které mám.

Kdy a kde jste nejšťastnější?
Doma, když mám moře volného času…

Co nebo kdo je největší láska vašeho života?
Bůh. Manželka. Děti.

Pokud byste na sobě mohli změnit jednu věc, co by to bylo?
Říci v pravý čas pravé slovo.

Co považujete za svůj největší úspěch?
Považoval bych za největší úspěch, kdybych mohl upřímně, až se jednou za svým životem ohlédnu, říci „dobré to bylo, obstál jsem“.

Pokud byste měli zemřít a vrátit se na svět jako člověk nebo věc, co by to bylo?
Chtěl bych se vrátit jako já a dokončit nebo uskutečnit, co jsem nestihl, napravit, co jsem pokazil, žít znovu s tím, co už teď vím, a pokračovat dál a lépe… Ale moudré taky je nevracet se k tomu, co už bylo, a užívat si toho, co je teď, respektive toho, co pak bude, toho příštího velkého „teď!“.

Kde byste nejraději žili?
Na ostrově, v obklopení přírodou...

Kdo jsou vaši oblíbení spisovatelé?
Mika Waltari, Karel May, Ernest Hemingway, apoštolové Pavel a Jan.

Kdo jsou vaši hrdinové ve skutečném životě?
Ti, kteří obětují svůj život pro pomoc druhým – rodiče postižených dětí, pěstouni, kteří přijali a pečují o děti z dětských domovů, a další a další...

Jaká jsou vaše oblíbená jména?
Lenka, Alena, Jana, Pavel, Jan...