„Hercům Slováckého divadla Alžbětě Mahdalové a Pavlu Majkusovi patří obrovský dík za to, že nezištně šli do této akce, která dle mého nemá v naší komunitě obdoby. Pomohli desítkám z nás utéct alespoň na chvíli před všudypřítomnou nervozitou a negativitou situace okolo nás. Zrakově postiženým se v dnešní době hledá odreagování jen velmi obtížně, takže si této aktivity herců opravdu moc vážíme. Díky za to a snad již brzo nashle v hledišti,“ vzkazuje Vojtěch Železník ze Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých České republiky, pobočky v Uherském Hradišti.

Otázka pro Moniku Kalinovou, manažerku projektu Herec do každé hodiny: „Jak vzniklo Divadlo do ucha?“

„Oslovil mě kamarád, jestli bychom mohli udělat i něco pro skupinku nevidomých a slabozrakých. Intenzivně jsem přemýšlela, co by pro ně mohlo být zajímavé, jak a o čem se bavit, když už samotná slova divák a divadlo jsou opřená o dívání se. Napadlo mě jít na to přes jiný smysl – přes sluch. A tak vznikla beseda s názvem Divadlo do ucha, která byla o rozhlasovém herectví, dabingu a práci pro rádio. A připravili si ji spolu v tomto velmi zkušení Pavel Majkus a Ažka Mahdalová,“ vysvětluje Monika Kalinová, že práce na Herci do každé hodiny je občas dost velká výzva.