Premiéra komedie Les: "Oslovujeme se pane Werichu a pane Voskovče," říkají Josef Kubáník a Jiří Hejcman

Už tuto sobotu 23. března vstoupí na jeviště Slováckého divadla už potřetí v jeho historii komedie ruského autora Alexandra Nikolajeviče Ostrovského Les. Hru z roku 1871 se souborem nastudoval režisér Roman Groszmann. Postavy oblastních herců Šťastlivce a Nešťastlivce, které si při posledním uvedení v roce 1970 zahráli Lubomír Vraspír a Jaroslav Kyncl, ztvární Josef Kubáník a Jiří Hejcman.

Postavy Šťastlivce a Nešťastlivce jsou ve hře poměrně klíčové a jsou to herci. Jak se vám hrají?

Josef Kubáník: Je to velký úkol. Pan režisér nás totiž vyzývá k improvizacím, což někdy může velmi zafungovat, ale také to vyjít nemusí. Takže s Jirkou hledáme, zkoušíme, hecujeme se, domlouváme, vymýšlíme a tu a tam se, protože to vlastně budou takové malé forbíny jako z Osvobozeného divadla, oslovujeme pane Werichu a pane Voskovče. A hlavně čekáme na diváky, protože až s nimi poznáme, jak nám to jde.

Jiří Hejcman: Pan Voskovec má pravdu. Zkoušet tyto prozatím forbínky před prázdným sálem je opravdu velká legrace. Reakce prázdných sedadel není úplně velká, spíše decentní, řekl bych, i když občas nějaké alespoň klapne, což bývá vždycky jeden z nás, aby tomu druhému udělal radost, že tam někdo sedí. Ale práce je to krásná. Opravdu.

Už jste někdy tvořili dvojici na jevišti Slováckého divadla a kterou známou komickou dvojici máte nejraději?

Josef Kubáník: Ano, s Jirkou vytváříme komickou dvojici už takových 18 let, a to proto že jsme spolu v jedné šatně, a ta je plná humoru, tedy většinou před a po představení. Bohužel, když ní vyjdeme ven, stává se z nás spíše tragická dvojice. A co se mé obliby komických dvojicí týká – jakkoliv si pánů Wericha, Voskovce, Horníčka, Kopeckého, Šlitra, Suchého, Grossmanna, Šimka a dalších moc vážím a vzhlížím k nim s obrovskou pokorou, nejradši jsem vždycky měl Toma a Jerryho.

Jiří Hejcman: Mimochodem Jerry je našeho Jiřího Voskovce vysněná role. Já si tajně myslím na Boba. Jinak komických dvojic je teď tolik, že člověk někdy neví, jestli tu srandu dělají záměrně, nebo to myslí vážně. Dříve jadrný, ale laskavý humor opravdových komiků, herců například Jana W. a Jiřího V., se dnes již těžko horko hledá.

Co by Šťastlivec a Nešťastlivec chtěli před premiérou vzkázat divákům?

Josef Kubáník: Aby se nebrali pořád moc vážně, aby byli tolerantní a velkorysí a aby se měli rádi.

Jiří Hejcman: Že instantní polévky nudlové jsou opravdu výtečné. A že se na ně těšíme, a že je snad pobavíme, a i trochu oslzíme a že všichni děláme všechno proto, aby se jim u nás v Lese dobře dýchalo! Ale, pozor! Po dešti může být v lese i dusno.

(blš)