Michal, vaše postava, je povoláním spisovatel. Dokážete si představit, že byste se živil psaním?
To si asi představit nedovedu, protože nemám spisovatelské buňky. No, možná bych je i měl a možná by mě to i bavilo, ale asi bych neměl dostatečnou výdrž všechno do detailů promýšlet. Myslím si, že když spisovatel píše například divadelní hru, musí mít jasno v tom, jak to bude začínat, kam se to vyvrbí a jak to skončí. A na tohle nejspíš nemám.
-
Důležitým motivem ve hře je reality show, zúčastnil byste se někdy podobného projektu?
Ne, do reality show bych se nikdy nepřihlásil. Nechtěl bych svoje soukromí takto prezentovat na veřejnosti, na to jsem příliš velký introvert. Navíc herec vystupuje za postavu, kdežto tady bych byl sám za sebe.

-
Co vás poprvé napadlo, když jste si přečetl scénář?
Už dopředu jsem trochu věděl, o čem ta hra je, věděl jsem, že v ní půjde o znásilnění malého kluka, takže jsem tušil, do čeho jdu. Když jsem si scénář potom přečetl pořádně, tak mě to hodně bavilo, protože je opravdu dobře napsaný a je v něm spousta komických situací. Na druhou stranu to téma je hrozné. Ale řekl bych, že hra není tak úplně o tom činu samotném, rozehrávají se tam daleko horší věci po tom, co se Michal k tomu znásilnění přizná, například jak celou věc utajit. A Michalovi to v podstatě všechno prochází, není potrestaný a ještě mu to vynese místo v televizi. Je to taková moralita dnešní společnosti. Řekl bych, že něco podobného se odehrává v politice - politik udělá nějaký problém, a pak se to ututlá.
-
A je podle vás dnešní společnost zkažená?
V tomto jsem docela optimista, myslím, že zas tak zkažení nejsme. Ale špatné věci se samozřejmě dějí. Možná se děly i dřív, i když asi ne v takové míře jako dnes, ale dnes funguje daleko větší medializace, což je i jedno z témat naší hry. O všem se daleko víc ví a mluví, jen informace jsou často zkreslené nebo nadnesené.
-
Máte pochopení i pro tak zápornou postavu, jakou je Michal? Jak se vám hraje?
Nedávno jsem kolegům říkal, že doteď jsem si u všech rolí, které jsem hrál, dovedl ty jejich činy představit. Tohle je poprvé, když si nic podobného představit nedokážu. Ale beru to jako další herecký úkol. Ta postava je dobře napsaná a dobře se hraje, naštěstí v roli nemusím nic konkrétního předvádět, takže to není tak zlé. A navíc je v inscenaci spousta scén, kdy se Michal skutečně trápí a je vyděšený z toho, co udělal, není muto jedno. Je z něj cítit, že svého činu lituje a má výčitky svědomí. Takže doufám, že v očích diváka bude aspoň určitý morální kredit mít.

-
Nebude tato hra pro hradišťské publikum trochu „silné kafe"?
To nedokážu odhadnout. Pro spoustu lidí bude tohle téma určitě šokující, ale na druhou stranu je to velmi dobře napsané, řekl bych, že jde o černou komedii. Myslím, že by se diváci mohli i zasmát, i když na konci jim zatrne. Když se nad tím zamyslíme, některé Shakespearovy hry, kde je plno vražd, jsou taky dost pobuřující.
-
Jak se vám spolupracovalo s režisérem Zdeňkem Duškem?
Moc dobře. Má obrovský dar pro herecké vedení. Každou větu rozpitvá a neodpustí žádný falešný tón. Každou scénu jsme zkoušeli tak dlouho, až se mu líbila a až byla pravdivá. Nespokojí se s tím, že herec přijde, vytáhne nějaký třináctý šuplík a zahraje to takhle. Snaží se hledat nejpravdivější pojetí.
-
-
Hra Očištění, autor: Petr Zelenka, režie: Zdeněk Dušek, kde: Slovácké divadlo, kdo: hlavní roli spisovatele Michala hraje Tomáš Šulaj, roli jeho ženy Moniky nastudovala Irena Vacková.
-
-
Jana Máčalová je spolupracovnicí redakce.