30. 12. 2010
Principál uherskohradišťské scény Igor Stránský má za sebou velmi úspěšný rok. Režíroval hit Harold a Maude, na svět přivedl také komedii Bůh masakru a hlavně dalších dvanáct měsíců stál v čele souboru, o němž odborníci i laikové říkají, že patří k nejlepším u nás. Co podle něj za úspěchy stojí a co pro diváky připravuje na další rok?
Když zalistujeme novinami, zjistíme, že většina divadel se potýká s odlivem diváků. Proč je tomu ve Slováckém divadle podle vás naopak?
Je to malý zázrak, který však pevně stojí na dobře vybudovaném základě. Divák i na poslední repríze nikdy nesmí mít pocit, že vidí na jevišti mechanickou práci bez jiskry a ducha, jak k tomu v mnoha divadlech dochází. Ve Slováckém divadle – a myslím to vážně a upřímně - má divák na každém představení pocit, že právě teď se rodí něco nového a neobvyklého.
Čím to je?
Je to tím, že se všichni interpreti snaží svojí energií a sugescí vytvořit takové podmínky, kdy divák téměř nedýchá, natož aby si vůbec mohl připustit myšlenku, že tady něco neklape. Vypadá to velice jednoduše, ale stojí za tím hodiny, dny a týdny usilovné dřiny. Vesměs všichni jsou hrdí na značku, kterou reprezentují. Jsou hrdí na své Slovácké divadlo. A tak mne vlastně vůbec nepřekvapuje, že zájem o naši práci je mimořádný a stále roste.
Letošní podzim jste začali nabízet divákům předplatné na rok 2011 s heslem „ Z GRUNTU“ a že chcete, stejně jako horolezci, zdolat nejvyšší vrchol, kterým je magická osmitisícovka. Jak to v tuto chvíli s počtem předplatitelů vypadá?
Vrchol je skutečně na dosah. Pokud se nestane něco neočekávaného, věřím, že na Silvestra budu moci při přípitku ve Slováckém divadle zvolat: „Jsme tam!!“
Slovácké divadlo se rozhodlo vylosovat z uvažovaných osmi tisíc předplatitelů osm, kterým věnuje DVD s komedií Harold a Maude. Kdybyste byl v kůži předplatitelů, proč byste o ně stál?
Myslím si, že všechny tituly v roce 2010 snesou co nejvyšší měřítko. Přítomnost paní Květy Fialové na jevišti Slováckého divadla v inscenaci Harold a Maude byla však něčím, co posunulo tuto scénu až někam ke hranici snů. Být abonentem, modlil bych se, aby se na mne štěstí usmálo...
V příštím roce budete sám režírovat dvě hry. Prozradíte, jaké to budou a jak se na ně už teď těšíte?
Dalskabáty, hříšná ves Jana Drdy a Lorcův Dům Bernardy Alby. To první bude komediální pohádka pro diváky od 9 do 99 let, hlubokou sondou do ženských srdcí by měla být Bernarda Alba. Těším se moc.
Jak jste prožil Vánoce?
Byl jsem se svojí rodinou, ale zároveň tak trochu v Dalskabátech, které začínám od 18. ledna zkoušet.