28. 1. 2004
Slovácké divadlo připravilo na Malou scénu další premiéru. Tentokrát to ale nebude komedie, které si diváci Malé scény tolik oblíbili, ale tým režiséra Davida Vackeho připravil inscenaci, která v sobě nese silné morální poselství. Už podtitul hry Olga a ďábel zní - "zlopověst o tom, že svědomí máme jen jedno a podlehnout ďáblu je tak jednoduché." A právě režiséra (a příležitostného herce) Davida Vackeho jsem poprosil o následující rozhovor.
Jako režisér ses divákům představil už s titulem "Vražda na Uhelném trhu" v roce 1998. Co tě přimělo k tomu, sáhnout po režijní taktovce znovu?
Po ryze komediální "Vraždě" jsem si říkal, že bych mohl - velmi zvolna - hledat nějaký další text, který mi by mě oslovil natolik, že bych cítil potřebu podělit se o něj i s diváky Malé scény. Zároveň jsem si chtěl vyzkoušet něco trochu vážnějšího.
Proč padla volba právě na "Olgu a ďábla"?
Tento text přesně splňoval mé představy, přestože jsem to hned po prvním čtení ani netušil. Ale právě obrovská naléhavost a skvostně ironický humor pana Ruta mě neustále přitahovali myšlenkami a posléze i očima zpět nad stránky "Olgy", až jsem neodolal a oslovil s nabídkou inscenování své přátele.
Co si myslíš, že bude diváky přitahovat nejvíc, co bude hlavním lákadlem?
Věřím, že inscenace může oslovit každého. Prostřednictvím velmi zajímavě zpracovaného příběhu, vycházejícího ze staré ruské pověsti, totiž dává divákovi prostor k přemýšlení nad věcmi, které se dotýkají každého z nás. Neboť nikdo není dokonalý a všichni občas řešíme otázku, kterou cestou se vydat " cestou svědomí či cestou po stopách "Zlého". "A zvlášť lákavé by mohlo být představení pro hradišťáky".
Chceš tím říct, že si obyvatelé uhersko-hradišťska kladou tyto otázky častěji než ostatní?
To ne! Ale snad by mohli být zvědaví na výsledek tvůrčí práce jejich krajanů. Vedle mojí maličkosti se na přípravě totiž podílel jakožto autor hudby Josef Fojta, a kostýmy a scénu navrhla Eva Jiřikovská. A mohu slíbit, že neméně zajímavé budou i herecké výkony Anny Michlíčkové, Zdeňka Trčálka, Tomáše Šulaje, Davida Vaculíka, Vladimíra Doskočila (mimochodem dalšího "echtovního" hradišťáka) a Jirky Hejcmana.
Občas se stává, že hry s "ďábelskou" tématikou provází při zkoušení různé "nevysvětlitelné" příhody. Stalo se něco při zkoušení O+D?
Ano, zmizela mi moje "posvátná" tužka na psaní poznámek. Ovšem nakonec se ukázalo, že mi ji - prý "omylem" odnesl David Vaculík. Takže už je vše v pořádku.
Děkuji.