30. 5. 2005
Ačkoliv se víkendová tropická vedra výrazně podepsala na sledovanosti televizních pořadů, stálice televizní zábavy neměly o diváky nouzi. Mezi ně se už několik let řadí i Manéž Bolka Polívky. Tu tentokrát navštívily i Rychlé šípy ze Slováckého divadla.
Podle agentury Ato Mediaresearch byla Polívkova Manéž třetím nejsledovanějším pořadem soboty (vyjma zpravodajských relací), což odpovídá 624.000 divákům. Z takového čísla mají radost nejenom v České televizi, ale i ve Slováckém divadle. „Ověřili jsme si, jakou moc má televize. Aby naše představení vidělo tolik diváků, museli bychom je hrát několik let. Teď se o něm dověděly stovky tisíc diváků během jediné hodiny,” říká mluvčí Slováckého divadla Josef Kubáník a dodává, že televizní vystoupení se podepisují i na návštěvnosti samotného divadla. „V televizích se začínáme objevovat stále častěji a mnohdy se nám stává, že na základě televizního vysílání diváci do divadla volají a chtějí to které představení vidět na vlastní oči. Důkazem nejsou jenom Rychlé šípy, které vystoupily v celé řadě zábavných i publicistických pořadů, ale i muzikál Donaha!, na podzim bude navíc Česká televize uvádět záznam inscenace Lišky Bystroušky,” říká Kubáník. Zájem o Rychlé šípy je však stabilně vysoký i bez televizní reklamy. Do konce letošní divadelní sezóny jsou všechna představení komedie vyprodána, v říjnu oslaví už páté narozeniny. Rychlé šípy mají přitom za sebou přes 200 repríz.
Kromě upozornění na kvalitní repertoár druhého nejlepšího divadla v republice vidí herci z Hradiště v návštěvě Manéže i celou řadu dalších pozitiv. Mezi ně patří i navázání spolupráce s osobnostmi, ke kterým by se běžně těžko dostávali. Bolek Polívka tak například už po prázdninách přiveze do Slováckého divadla hru Garderobiér v rámci oslav šedesátého výročí založení Slováckého divadla. Osobnost populárního herce a klauna fascinovala i Zdeňka Trčálka, představitele Červenáčka: „Co mě při natáčení Manéže překvapilo, byl jakýsi kult a okruh lidí okolo Polívky. On byl uprostřed a kolem něj se motala spousta lidí, kteří se na jeho jméně přiživují. Bylo to neuvěřitelné. Přitom je to obyčejný chlap. Vůbec mu to nezávidím,” říká Trčálek. I on a jeho kolegové si však uvědomují, že díky Polívkově jménu jsou zase o něco slavnější i oni a celé Slovácké divadlo.