Během téměř 200 repríz se osmkrát stalo, že někteří herci náhle onemocněli, nebo se z vážných důvodů nemohlo hrát. Aby vyprodané hlediště diváků neodešlo zklamaně domů, vždy vypomohl a okamžitě zaskočil režisér Robert Bellan (doposud herec). Díky tomu mohli diváci ocenit jeho mnohé herecké kreace. Nejpůvabnější byl však v roli malé holčičky s míčem. Všechna představení tak odehrála pouze čtveřice herců David Vacke (Mirek Dušín), Tomáš Šulaj (Rychlonožka), Josef Kubáník (Dlouhé Bidlo) a Petr Blaha (paní sousedka) Při náhodné návštěvě jedné pražské restaurace si Tomáš Šulaj objednal u číšníka k obědu pivo. Když mu jej dotyčný přinesl, naklonil se a diskrétně poznamenal. „Ale Rychlonožka přece nepije”. Tenkrát celé osazenstvo stolu pochopilo, že Rychlé šípy už dobyly i Prahu. Až z dalekých USA dorazil do Slováckého divadla mail, ve kterém si pisatel rezervuje vstupenky rok dopředu. O inscenaci se dozvěděl z internetu a od svých přátel, kteří do Uherského Hradiště na představení přijeli až z Plzně. Při jednom z představení připravilo Bratrstvo kočičí pracky Rychlonožkovi zlomyslný vtípek. Milý chlapec až v okamžiku příchodu na jeviště zjistil, že v batohu má kromě obvyklých rekvizit i čtyři desetikilová závaží navíc. Při natáčení v České televizi na Kavčích horách herci z Rychlých šípů čekali v kostýmech a nalíčení na svůj výstup. Červenáček, jehož představitel Zdeněk Trčálek si zapálil cigaretu, však začal budit takovou pozornost, že se zvoláním „Jé, Červenáček kouří” si slavnou foglarovskou postavu přiběhl prohlédnout i tehdejší generální ředitel ČT Jiří Balvín. Ve společnosti chlapců strávil několik chvil, brzy poté byl odvolán z funkce. Pro velký zájem divadlo zřídilo i speciální e-mailovou adresu rychle.sipy@sd.uh.cz, na kterou mohou diváci posílat své postřehy či nabídky. Nejoriginálnější byl mail, ve kterém jistá divačka nabídla sňatek jednomu z pětice čestných hochů.