"Do Slováckého divadla se těším. Někdy si říkám, že to je vlastně takový můj způsob „nevěry“. Změním prostředí a zamiluji se na těch pár týdnů, měsíců do jiného prostředí, do jiných lidí, do jiných situací. Dělat autorskou hru je nejvíc. Ale také nejvíc rizika, nejistoty. S ředitelem divadla Michalem Zetelem se známe z brněnského Buranteatru. Vážím si nesmírně jeho rozhodnutí a mého pozvání sem, které ale určitě usnadnila jistota v opoře divácké obce uherskohradišťského divadla," uvedl Šimon Caban.

Kocourkov-Brod je železniční stanice, do níž vlak nejezdí. V Kocourkově žije dívka. Do vedlejší vesnice, kde bydlí její nastávající, vede pouze jediná cesta – přes brod. Jestli se snoubenci k sobě dostanou a jakou cenu za to zaplatí, o tom rozhodnou životní zkušenosti, postoje a názory společnosti, která se náhodně sešla na last minute dovolené u břehů Středozemního moře v sanatoriu pro osoby trpící chronickým blahobytem.

"Když jsem uvažoval o anotaci, která by přitáhla a neodradila diváka v obavě, že půjde o aktivisticky politickou moralitu, mne napadlo – Společenská satira, při které se ukáže, že tu společnost, kterou kritizujeme, tvoříme my. Nebo – Společenská hra. O život. Nikoli vlastní. Může to být komedie? Sám ještě teď nevím, protože to je kouzlo procesu, ale vím, že i důležité věci se vnímají lépe, je-li jejich nositelem humor," dodal režisér.

Celý rozhovor se Šimonem Cabanem si můžete přečíst v novém listopadovo-prosincovém čísle divadelního dvouměsíčníku Časopis, který je právě nyní zdarma k dispozici přímo v divadle.