V plném Stavovském divadle byla před samotným ceremoniálem k vidění spousta známých tváří, které netrpělivě čekaly na vyhlášení výsledků. Bylo mezi nimi možné spatřit například Danielu Kolářovou, Borise Rossnera, Jana Budaře, ale také těžkou nemocí unaveného ministra kultury Pavla Dostála. V prvních řadách seděli i zástupci Slováckého divadla. To bylo spolu se třemi dalšími divadly nominováno na titul Divadlo roku. „Nebyli jsme nervózní. Bohatě nám stačilo, že jsme se dostali mezi špičku českých divadel a to postavení jsme si ve Stavovském divadle pěkně užívali,” říká mluvčí uherskohradišťského souboru Josef Kubáník. Hradišťští divadelníci tak nebyli překvapeni, když na jevišti zástupci vyhlašovatele, kterým byl časopis Svět a divadlo, rozpečetili obálku a přečetli, že divadlem roku se stává pražské divadlo Na zábradlí. Velká chvíle divadelníků ale přišla vzápětí po skončení slavnostního ceremoniálu, když se od zástupců vyhlašovatele dozvěděli, že Slovácké divadlo skončilo v anketě ze sto padesáti hodnocených českých a moravských divadel na druhém místě a od vítězství jej dělil jeden jediný hlas. „V tu chvilku nás to možná trošku zamrzelo, ale byli jsme ze všech stran ujišťováni, že i bez vítězství patříme k nejsympatičtějším divadelním souborům, takže nakonec jsme se jako vítězové stejně cítili,” dodává spokojeně Kubáník. Přízeň Slováckému divadlu vyjadřovali mnozí během celého večera a také po skončení slavnosti. Například celé Klicperovo divadlo, které už titul Divadlo roku získalo čtyřikrát a i letos se o něj ucházelo, se shodlo na tom, že vítězem je bez ohledu na zveřejněné výsledky právě uherskohradišťský soubor. Divadelníci navíc během večera dostávali desítky krátkých textových zpráv od kolegů i od příznivců divadla a bylo vidět, že v Uherském Hradišti stojí všichni při sobě i přes tří set kilometrovou vzdálenost. „Byli jsme pořád ve spojení s kolegy a to bylo na celém večeru nejhezčí. Že jsme ve Stavovském divadle byli vlastně všichni,” dodává mluvčí. Ačkoliv letos cena pro nejlepší divadlo zůstala v hlavním městě, Slovácké divadlo se může pyšnit tím, že se stalo nejlepším divadlem Moravy a zároveň prvním a jediným divadlem v regionu, které na tak vysokou metu dosáhlo. A z Prahy nakonec uherskohradišťští vyslanci neodjeli nakonec s prázdnou. Ze společenského rautu si odnesli velký ananas. „Ananas jsme přivezli kolegům jako pozdrav z Radokových cen. Nakonec je to lepší, než vavřínový věnec pro vítěze. Ten by nikomu moc nechutnal,” uzavírá Josef Kubáník.