29. 11. 2005
Letošní rok se do dějin Slováckého divadla zapíše zlatým písmem. Kromě titulu pro druhé nejlepší divadlo u nás získali herci z Uherského Hradiště několik cen a nominací a vlajková loď uherskohradišťského divadla Liška Bystrouška se stala nejlepší inscenací v České republice. Poslední měsíc mají ale divadelníci ještě před sebou. Jaký bude?
„V minulých měsících jsme hodně jezdili na festivaly a doma na nás čekaly tisíce diváků. V prosinci se jim budeme věnovat naplno,” říká herec a mluvčí Slováckého divadla Josef Kubáník a dodává, že na poslední měsíc letošního roku je naplánováno rekordních 32 představení. „Téměř dvě třetiny prosincových představení jsou vyprodány. Hlad po našich hrách je větší, než jindy,” dodává mluvčí. Mezi tituly, jejichž vstupenky zmizely z pokladny během nejkratší doby patří tradičně Rychlé šípy, muzikál Donaha!, ale také Liška Bystrouška či novinka Klub sebevrahů. Pouhá hodina stačila k vyprodání silvestrovské Kytice. „V prosinci budou uvedeny také dvě derniéry. Na Autobus na lince 21 už nemáme ani vstupenku, na komedii Vstupte! ještě pár volných míst je,” hodnotí zájem Marie Svozilová z programového oddělení.
Velkou pozornost divadlo věnuje i předplatnému na příští rok. „Diváci si zvykli pořizovat předplatné jako vánoční dárek. Je to vynikající volba už proto, že vydrží po celý rok,” konstatuje Kubáník s tím, že i letos očekávají v divadle nárůst počtu předplatitelů. Jejich počet se pomalu blíží k magické 5000 hranici. Podle Marie Svozilové je letos nejvíce nových předplatitelů z okolí Zlína. „O důvodu bych nerada spekulovala. Jisté je, že diváky láká náš repertoár. V příštím roce jim nabízíme například klasiku v podobě Richarda III., ale také českou premiéru komedie Modrá, modrá, modrá i muzikál Někdo to rád horké. Diváci vědí, že bez předplatného by mohli na vstupenky čekat několik měsíců, stejně jako letos, když jsme uváděli Donaha!,” vyjmenovává Marie Svozilová.
Divadelníci nezapomínají ani na mimodivadelní akce. Konec roku se tradičně ponese v duchu vzpomínání a legrace. „Dostali jsme nabídku na tříhodinový pořad do Českého rozhlasu, kde bychom měli vystoupit v předsilvestrovském pořadu. Moc se těšíme, protože tam bývá veselo a naše povídání baví i posluchače,” vybírá z mimodivadelní nabídky mluvčí Kubáník. Samozřejmě, že ani letos v divadle nezapomenou na populární vánoční večírek či další ročník unikátní akce Festival salátů. Ten si díky pozornosti médií získal velkou oblibu a je známý daleko za hranicemi regionu. „Jde nám zkrátka o to, aby diváci byli spokojeni nejenom s naším repertoárem, ale i s děním mimo divadlo. Aby pořád platilo, že jsme jejich divadlo, které na ně stále myslí,” uzavírá Kubáník.
Velkou pozornost divadlo věnuje i předplatnému na příští rok. „Diváci si zvykli pořizovat předplatné jako vánoční dárek. Je to vynikající volba už proto, že vydrží po celý rok,” konstatuje Kubáník s tím, že i letos očekávají v divadle nárůst počtu předplatitelů. Jejich počet se pomalu blíží k magické 5000 hranici. Podle Marie Svozilové je letos nejvíce nových předplatitelů z okolí Zlína. „O důvodu bych nerada spekulovala. Jisté je, že diváky láká náš repertoár. V příštím roce jim nabízíme například klasiku v podobě Richarda III., ale také českou premiéru komedie Modrá, modrá, modrá i muzikál Někdo to rád horké. Diváci vědí, že bez předplatného by mohli na vstupenky čekat několik měsíců, stejně jako letos, když jsme uváděli Donaha!,” vyjmenovává Marie Svozilová.
Divadelníci nezapomínají ani na mimodivadelní akce. Konec roku se tradičně ponese v duchu vzpomínání a legrace. „Dostali jsme nabídku na tříhodinový pořad do Českého rozhlasu, kde bychom měli vystoupit v předsilvestrovském pořadu. Moc se těšíme, protože tam bývá veselo a naše povídání baví i posluchače,” vybírá z mimodivadelní nabídky mluvčí Kubáník. Samozřejmě, že ani letos v divadle nezapomenou na populární vánoční večírek či další ročník unikátní akce Festival salátů. Ten si díky pozornosti médií získal velkou oblibu a je známý daleko za hranicemi regionu. „Jde nám zkrátka o to, aby diváci byli spokojeni nejenom s naším repertoárem, ale i s děním mimo divadlo. Aby pořád platilo, že jsme jejich divadlo, které na ně stále myslí,” uzavírá Kubáník.