Tome, moc gratuluju k ocenění! Vzpomínám, když jsme se bavili před premiérou Platonova o tom, že tato role je vcelku těžký úkol… Nakonec vše, zdá se, dobře dopadlo a odborná porota tvůj výkon ohodnotila jako nejlepší v uplynulé sezóně. Jaký je to pocit?

Pocit je to moc krásný, povznášející, povzbuzující, zavazující a vůbec jsem velmi rád a vděčný za toto ocenění. A to kvůli Platonovovi samotnému, byla to velmi tvrdá a těžká práce a pokaždé, když se do něj převtěluji, tak se hodně „nadřu“, a proto jsem rád, že si toho někdo všiml a že ta dřina nepřišla vniveč. Ale upřímně musím říct, že jsem to nečekal, měl jsem jiného favorita, o to víc jsem byl překvapen a šťasten.

Co se týče cen, patříš k rekordmanům Slováckého divadla. Co ti pomáhá, jak se říká, „neusnout na vavřínech“ a stále se zlepšovat a získávat další ceny?

Tak především musím říct, že nedělám divadlo kvůli cenám, to je jen taková třešnička na dortu. A co mě udržuje v kondici? Do všeho jdu naplno, po hlavě a snažím se ze sebe vydat vše, co mohu. Nic si nenechávám pro sebe, na jevišti se zcela odevzdám roli, okolnostem, ve kterých se děj odehrává, divákovi, a tak nějak se propojím se vším, co k tomu patří, a JSEM. Asi to nejde popsat, to se musí zažít.

Co tě na Platonovovi nejvíc baví a užíváš si tuto roli?

Baví mě jeho mnohovrstevnatost. Je to komplikovaný, rozháraný člověk, který je sžírán sám sebou a okolnostmi, ve kterých žije a které vytváří. A to mě právě moc baví, dovolit si na jevišti stát se někým jiným, tak komplikovaným a zažít situace a životní okolnosti, které bych jako Tomáš Šulaj asi nikdy nezažil. Takže ANO užívám si každou reprízu plnými doušky.

Je naopak něco, co považuješ v této roli za těžké?

Celá tato role je těžká a to mě na ni baví. Mám rád výzvy a mám rád, když dostanu do těla.

Na závěr, prozraď prosím, co tě teď v divadle čeká a na co se těšíš?

V současné době zkouším s režisérem Martinem Františákem inscenaci Kříž u potoka, kde hraji jednoho ze sourozenců Potockých, a to konkrétně Ambrože Potockého. Je to takový mrzout uzavřený do sebe, ale za tím mrzoutstvím se samozřejmě něco skrývá. No a od 5. března začínám zkoušet v Národním divadle v Brně inscenaci autora Milana Uhdeho Zázrak v černém domě v režii Břetislava Rychlíka. A pokud se nepletu, měl bych tam hrát samotného mladého autora pana Uhdeho. Tož tak. Moc se na to těším. 

Tak přeji hodně úspěchů a děkuji za rozhovor.

Blanka Šmejdovcová

Kdo je Tomáš Šulaj

Herec Tomáš Šulaj se narodil v roce 1976 v Přerově. V letech 1995 – 1999 studoval obor činoherní herectví na Janáčkově akademii múzických umění v Brně. Ve Slováckém divadle je v angažmá už od roku 1999 a doposud je jediným držitelem prestižní Ceny Thálie ve slováckém souboru, kterou získal za ztvárnění Jerryho Lukowskeho v muzikálu Donaha! Nejnověji jej diváci mohou vidět v komediích Mnoho povyku pro nic a Falešné našeptávání. Herec a manžel dramaturgyně Ivy Šulajové má neobvyklý koníček – moderní magii. Je doposud také nejúspěšnějším držitelem cen Slovácký Oskar. Celkem jich zatím získal sedm, a je tak absolutním vítězem divácké ankety za celou její historii.