Petře, co ti běhalo hlavou, když jsi byl dva dny před představením osloven, abys hrál roli Štětináče?
Samozřejmě mě to velmi zaskočilo. Naučit se všechen text i přestavby byla výzva. Naštěstí jsem jezdil s Rychlýma Šípama 10 let, tak spoustu jsem měl nakoukanou, ale je to úplně jiné než když to člověk má hrát. Taky mně moc pomohla jedenapůlhodinová zkouška na Malé scéně s naší nápovědkou Regínou a hercem Jožkou Kubáníkem. Všem moc děkuju za podporu.

Tvoje páteční herecká zkušenost nebyla první, někteří režiséři ti svěřují i herecké úkoly častěji. Který se ti zaryl do paměti nejvíce a proč?
Rád vzpomínám na jednu z prvních roliček a to je pobočník šéfa v Šakalích létech. Tam začali moje první krůčky na jevišti. Naučit se různé choreografie a správně mluvit. Pak velkým oříškem byl "Villon". Tam jsem měl roli zpěváka a sám se doprovázet na xilofon. Kuba Maceček chtěl, abych zpíval falešně. Ze začátku to samozřejmě šlo, ale pro můj pocit jsem se pomalu zlepšoval a čistil hlas. Když pak Kuba přijel na jednu reprízu, tak mi vynadal, že doma si můžu zpívat čistě jak chci, ale v roli musím být prostě falešný. Taky rád vzpomínám na první zkušenosti s kamerou, a to v Očištění a práce se Zdeňkem Duškem. Jinak roliček bylo moc, mohl bych toho napsat ještě spoustu. :-)

Jak se daří dcerce Sandře, čerstvě narozenému synovi Teodorovi a manželce Romaně?
Hodně času teď trávím se Saninkou a maximálně si to užíváme. Teodorek je ještě malý, tak blbneme zase jinak. Romča je strašně moc tolerantní manželka. Trávím v divadle spoustu času a i tak mně dává prostor na mé koníčky. Za to jí patří můj velký dík.