24. 12. 2011
Nejkrásnější svátky v roce klepou na dveře. Cukroví je upečeno, stromeček připravený, dárky zabalené. Dostane ale každý to, co si přeje? „Já po ničem netoužím,“ svěřila se herečka Slováckého divadla Klára Vojtková. „Mám ideálního manžela, jsme zdraví a hraji ve vysněném divadle,“ říká. Její kolegové ale svá tajná přání mají. Jaká?
Představitel hlavní role muzikálu Donaha! a držitel Thálie Tomáš Šulaj odpověděl při pohledu do zrcadla okamžitě: „Přál bych si postavu, jakou má Brad Pitt.“ Když to slyšel herecký kolega David Vaculík, postavil se před zrcadlem vedle něj a špitl. „Já bych si přál postavu, jakou má Tomáš Šulaj.“ Ve Slováckém divadle je zkrátka veselo a nic na tom nemění ani fakt, že čas mezi svátky budou herci každý večer trávit na jevišti.
„Já jsem si loni přála prince na bílém koni, prsten a celosvětový mír,“ vzpomíná inspicientka Slováckého divadla Kamila Mitáčková. „Plní se to. Zatím mám prince a prsten, tak třeba k nim příští rok přibude i kůň a mír,“ usmívá se sympatická černovláska, která se před půl rokem šťastně provdala. To herečku Jitku Joskovou svatba zatím čeká. „Náhodou, už mám vyhlédnutého ženicha. Toho bych chtěla pod stromečkem!“ směje se a diví se všem, kdo touží po hmotných statcích.
Ty nechtějí ani další uherskohradišťští divadelníci. „Já jsem dostal k letošním Vánocům roli Oskara a s tou si vystačím na dlouhé měsíce,“ doplňuje své kolegy Josef Kubáník, jenž se hned po Novém roce představí po boku Květy Fialové v hlavní roli příběhu nazvaném Oskar a růžová paní.
Jedno přání ale mají všichni společné. „Abychom byli zdraví a měli pořád plno, protože není nic smutnějšího, než herci, kteří nemají pro koho hrát. Jaké štěstí, že to není náš případ,“ shrnuje za kolegy Jitka Josková.