Název sdružení amaterských výtvarnic NAŠE SVĚTY je symbolický a vyjadřuje, že každá z nich je individualitou, snažící se zobrazit něco ze svého vnitřního světa, něco, co cítí jen ona sama. Světa, do nějž může vstoupit, kdykoliv ona sama chce…
Sdružení Naše světy vystavovalo poprvé v roce 2009 v uherskohradišťské Redutě, o rok později na Zámku Uherský Ostroh a na Hradě Buchlově, v roce 2011 v Hlucké Tvrzi a v loňském roce v Galerii Vladimíra Hrocha v Uherském Hradišti.
Kdo jsou výtvarnice – členky sdružení Naše světy? Je možné, že je mnozí známe:

RŮŽENA BORKOVÁ (1963) učitelka, SOŠ a Gymnázium Staré Město
V její výtvarné práci je snaha o reálné a detailní zachycení viděné skutečnosti. Nejedná se o fotografický realismus ani o hyperrealismus, ale spíše o vlastní niterné zkoumání reálné krajiny, přírodních detailů. Vlastním citlivým výtvarným názorem a technikou chce věrně uchopit viděnou skutečnost.  Zájem o italský futurismus a české moderní umění 20. století vyústil v abstraktní sérii lineárních maleb. Zde svým osobitým způsobem vyjadřuje pohyb, dynamismus a emotivní napětí, které je podpořeno výraznou barevností.

MARIE HÚSKOVÁ (1961) invalidní důchodkyně
Zobrazuje přírodu, městská zákoutí svým osobitým způsobem. V její práci lze vysledovat zaujetí  k impresionismu. Obdivuje Antonína Slavíčka ale také Gustava Klimta. Je jí blízký rovněž Lyonel Feininger z německého Bauhausu. Také se inspiruje ranou tvorbou Pieta Mondriana. Její oblíbenou technikou je pastel, kterým citlivě vytváří své výtvarné záměry. Studium čínské tušové malby obohatilo a nasměrovalo její tvorbu k novým kreacím a variacím na toto téma. Tvořivým přístupem, frotáží, stříkáním barvy, obtiskováním přírodních detailů a následným kolorováním vytváří nový obraz přírody.

MARTINA HÚSKOVÁ (1983) nákup a prodej hutního materiálu, Europe 1 Steel s.r.o. Uherské Hradiště
Její práce vychází z čínské tušové malby a rovněž nachází inspiraci v současném českém umění. Své obrazy řadí do sérií, které na sebe kompozičně navazují a vytváří tak diptychy a triptychy. Ráda zobrazuje přírodní detaily větve stromů, listy, traviny, které experimentálním postupem a to obtiskem, stříkáním přes šablonu následně dotváří malbou. Vznikají tak spíše plošné záznamy přírody kde vyváženost jak tvarová kompoziční, tak barevná je důležitým aspektem ve struktuře obrazu.

PETRA JAROŠOVÁ (1972) lékařka, Záchranná služba Zlín – Uherské Hradiště
V oblibě má experimentální, aktivní grafiku. Také se nebojí experimentovat a kovovou desku perforovat hřebíky, kreslit vrtačkou nebo kusem železa. V malbě používá pestrou barevnou škálu, která navazuje na expresionismus. Nyní se více zaměřila na klasičtější krajinomalbu. Její rukopis je velmi energický, výrazný a krajina je v jejím podání stylizovaná a abstrahovaná.

RENATA STŘELCOVÁ (1957) asistentka ředitele, Evektor spol. s r. o. Kunovice
Vedle malby se zabývá volnou abstraktní grafikou. Snaží se tak jako v 60. letech Vladimír Boudník o aktivní experimentální přístup. Do grafické desky vrtá, tluče kladivem, škrábe jehlami, lepí písek a jiné materiály a poté zpracovává technikou hlubotisku. V malbě se vyjadřuje spíše abstraktně a do obrazů se snaží dostat dynamiku a své vnitřní, niterné pocity. Její současná tvorba je obohacena o nové přístupy, které vychází z experimentální grafiky. Ve své práci využívá nalezené matrice s nízkým strukturálním reliéfem, jenž pomocí tisku komponuje přímo na plochu plátna.

VĚRA VLACHYNSKÁ (1968) zaměstnankyně sázkové kanceláře, Tipsport a. s. Uherské Hradiště
Rovněž vychází z impresionistické tradice, je však zaujata spíše francouzskými impresionisty a to především Claude Monetem. V jejich obrazech se často objevují vodní hladiny s lekníny a další přírodní zákoutí kde důležitou úlohu hraje světlo imprese a harmonické vyvážení barevné kompozice. Nyní se také zbývá studijní kresbou kolorovanou akvarelem. Inspiraci nachází v přírodě, kde si vybírá jí blízké kaktusy a luční kvítí. V této náročné disciplíně kde je kladen důraz na detail a na tvarovou a barevnou věrnost dosáhla autorka výborných výsledků.

ALENA ZEMČÍKOVÁ (1970) manažerka, Rekreační středisko Ječmínek Osvětimany
Ve své práci se snaží jasně zobrazit skutečnost. Osvojila si základní principy barevné a prostorové kompozice. Ve svých studiích zátiší klade důraz na zrakovou zkušenost a snaží se co nejvěrněji zachytit viděnou realitu. Její poslední zátiší s květinami jsou velmi zdařilá a navazují na tradici Paula Cézana, Odolina Redona. V posledních obrazech je možno vysledovat určitou tvarovou uvolněnost a zaujetí k impresivní barevnosti.