Už ses někdy při práci setkala s Lorkou? Pokud ne, jaký je první kontakt? S Lorkovým dramatem Krvavá svatba jsem se setkala už při studiu brněnské konzervatoře. Hrála jsem Matku Nevěsty tenkrát jako -náctiletá a byl to zajímavý úkol, ačkoliv je role svým rozsahem nevelká. Musím říct, že už tenkrát mě Lorca zaujal. Píše krásným jazykem a jeho dramata jsou plná vášní. Pro herce je to velká radost ztvárňovat postavy Lorkových dramat. Je v nich láska, nenávist, touha, síla a vzdor. Opravdu je co hrát. Kdybys měla diváky pozvat, na co se mohou těšit? Na příběh mladé ženy, která žije v neporozumění se svým mužem a zoufale touží po dítěti. Je to příběh obrovské nenaplněné touhy, která ji dovede až k zoufalému činu. Drama zobrazuje velmi současné téma, jak velmi je pro šťastný život důležitá schopnost komunikace. O tom píše Lorca skutečně krásně a poeticky, překlad Antonína Přidala je velmi krásný. Pláňka je především silné drama ženy, poznamenané osudem. Najdeš ve hře okamžiky, které korespondují i s tvým naturelem, nebo jsi úplně jiná? Vnitřní život hlavní hrdinky je každopádně velmi bohatý. Yerma je silná osobnost plná hlubokého citu a lásky, hlavně pak až zaslepené touhy po dítěti. Díky ní přestává vnímat okolní svět, doslova se utápí ve své nenaplněné touze a ta ji pomalu sžírá a ničí a pustoší její duši. To není cesta ke šťastnému životu. Já osobně se snažím vidět život z té lepší stránky, řešit problémy s nadhledem a pokud možno i s humorem. Vždycky je namístě určitý nadhled nad problémy, a také velká pokora. Tu Yerma nemá. Je velice hrdá a není otevřená ani pomoci od druhých. Myslím, že se Yermě nepodobám, o to víc mě tato postava fascinuje a zajímá. Prozradíš něco z divadelní kuchyně? Režisér Stránský prý hodně vsází také na hudbu... Ano, hudba provází celou inscenaci a je velmi krásná. Její autor Martin Štědroň vytváří silnou a působivou atmosféru, hudba je součástí kolektivních scén i podkresem jednotlivých dialogů a Yerma se i prostřednictvím zpěvu dělí o své duševní stavy. Jedná se o vnitřní monology, hovoří v nich se svým vysněným dítětem, po kterém tolik touží. Rozhodně to ale není muzikál, spíše činohra se zpěvem. S režisérem Stránským hledáme tu nejpravdivější formu interpretace. Doufám, že bude divákům "chutnat". Když se ohlédneš, jaký byl ten první půlrok ve Slováckém divadle? Upřímně - nečekala jsem od prvního angažmá tak příjemnou zkušenost. Předchozí studium na JAMU, v ateliéru Jany Janěkové, bylo ve znamení báječné party a velmi intenzívní a naplňující práce. Ve Slováckém divadle mě potkaly hned na začátku krásné role, bezva parta a byteček hned u divadla. Co víc si může začínající herec přát? V Hradišti je vůbec moc hezky a jsou tu milí lidé. A tak bych je ráda pozvala do Slováckého divadla, třeba právě na Yermu. Johan