Jiří Honzírek
"Kdo je Medeia?"
Režisér Jiří Honzírek začal svou profesionální kariéru před dvěma lety právě ve SD. Poté uskutečnil několik zajímavých projektů zejména s Divadlem Feste (Identita I.: Náš islám, Popis obrazu / Bildbeschreibung), spolupracoval na projektu scénického čtení v Divadle Polárka (Ohně v bažinách aneb My máme taky jaro - v Brně!) a režíroval v Městském divadle Most (Hra o lásce a smrti). Po tragikomedii ze současnosti Léto v Laponsku, týkající se konfliktů mezi generací "dětí" a jejich rodičů, do SD přichází nečekaně s antickou tragédií Medeia, soustředěnou takřka na existenciální vnitřní boj titulní ženské postavy. Jak se muži režíruje "ženské téma", se dozvíte z rozhovoru, uskutečněném po jedné z prvních aranžovacích zkoušek.
Létem v Laponsku jsi se u diváků dostatečně dobře uvedl a to i přesto, že ti banální problémy hlavních postav nepřirostly k srdci tak, jako např. románových hrdinů Franze Kafky. Prostřednictvím Euripida konečně stojíš tváří v tvář světu, ve kterém se řeší téma života a smrti. Jsi spokojen?
Jsem. Tíha toho konfliktu mi nabízí možnost uvědomit si, v jaké pohodě a míru si žiju. Vlastně se rouhám, když někdy řeknu, že mám problém. Ve srovnání s Medeiou problém nemám, jsem spokojen. A přitom ta situace kolem Medeii není nějak neobvyklá. Takové situace se kolem nás dějí, lidé kolem nás mají neřešitelné problémy. Vidíme je?
Uvádění řecké dramatiky klasické doby není zrovna obvyklé. Předpokládám, že jsi při přípravě inscenace minimálně sám sobě odpovídal na otázku proč toto téma teď a tady? Kdo je podle tebe Medeia? A co má společného s lidmi v 21. století?
Medeia pochází ze zaostalého, barbarského světa. Dnes se používá označení "rozvojový", anebo "třetí" svět. Jejím mužem je Iason, dobyvatel, voják, tedy vysoce postavená osoba civilizovaného, řekněme našeho světa. Iason k nám přivezl Medeiu z jedné ze svých dobyvačných výprav. Medeia a Iason společně žijí v našem světě, řekněme v Evropě. Medeia se díky své inteligenci a empatii zapojuje do našeho života, rychle se asimiluje. Evropa ji považuje za Evropanku se vším, co k tomu patří. Pak je ovšem Iasonem postavena před řešení pro Evropanku banálního problému. Ona ale reaguje pudově, barbarsky, její zdánlivá civilizovanost zmizí. Člověk, který byl pokládán za "našeho", se projeví nanejvýš cize, nepochopitelně. V době, kdy v Evropě procházíme krizí multikulturalismu, kdy nevíme, jak poznat, kdo je Evropan a kdo ne, pokládám tuto hru za podstatnou, velmi aktuální.
V souvislosti s tragickým příběhem, týkajícím se Medeie, si člověk nejspíš řekne, jestli takový typ ženy vůbec v současnosti existuje a jestli by její osud dnes nefungoval spíše na rovině "Medeia versus média". Co ty na to?
Takové osudy se tu dějí. Jistě ne všechny ve stejné variantě jako u Medeie, ale v různých variantách se tento konflikt objevuje bohužel často. Nechci zde prozrazovat úplně všechno. Divák ale v divadle velmi rychle pochopí, o čem tady mluvím. Má-li doma internet, ať si potom večer najde statistiky toho, o čem tu mluvíme. Běhá mi z toho mráz po zádech. Co se týče médií, mám pocit, že tu nehrají tak podstatnou roli. Jde o naprosto niterný rozpor rozumu a srdce. Rozpor, v němž se zrcadlí konflikt vesmírů, střet civilizací.
Jsi režisérem projektu o islámu a jeho odezvě v české společnosti, uskutečnil jsi velmi působivou dvojjazyčnou inscenaci Popis obrazu/Bildbeschreibung od Heinera Müllera. V rámci svých projektů neváháš pořádat sociologický průzkum mezi muslimy anebo jet do Hamburku vybírat si v konkurzu německé herce. Čím to, že tě tak lákají multikulturní témata a spolupráce?
Tyhle dvě představení jsem dělal se svým domovským labelem - Divadlem Feste v produkci REPT o.s. Jde o divadelní počiny v mezerách žánrů, v puklinách forem. Společně hledáme sebe samé a tím i svět kolem nás, protože je hrozně těžké porozumět. Se zkušenostmi a poznatky o sobě samých a světu kolem se pak dělíme s publikem. Věříme, že respekt vůči sobě samému, může znamenat respekt vůči ostatním, vůči odlišnostem. A to pokládáme v malé, postkomunistické zemi za bazální. Popis obrazu/Bildbeschreibung (Identita II.) se staví čelem k českému vnímání Němců, Identita I.: Náš islám pak k evropskému vnímání muslimů. Multikulturní témata mě lákají, protože tu prostě nežiju sám.
Jak se ti zamlouvá - jako muži, řešit "problémy ženské duše"?
Medeia je hlavní postavou představení a je ženou. To se nedá popřít. Představení tedy nahlíží problémy ženské duše. Já je ale neřeším a ani mě nenapadlo se o to pokoušet. Jednak mi to nepřísluší, jednak je to hrozně složité, protože Medeia v sobě koncentruje konflikt mnohem obecnější. Konflikt rozpolcení hodnot v různých částech světa.
Jelikož titulní hrdinka vstupuje častěji do konfrontací se sborem žen než do konfliktů s muži, jsi v průběhu zkoušení prakticky stále v obležení dámské části ansámblu. Vztah osmi hereček a jednoho režiséra by se lehce mohl vyhrotit ve feministickou vzpouru. (smích) Nebojíš se někdy mezi tolika ženami?
Nebojím, jsou na mě hodné. Vlastně nedělám nic jiného, než na čem pracujeme s Divadlem Feste. Musím automaticky zpochybňovat svoje stereotypy, poznávat sebe samotného. Přicházím tak na věci, které stojí za to si jako muž uchovat, a na věci, které je lépe opustit. Je to jedinečné a krásné. A taky doufám, že se ta vysoká koncentrace estrogenu přenese i do hry. (smích)
Co tě v budoucnu čeká anebo nemine?
Na jaře budu zkoušet v Činoherním studiu v Ústí nad Labem pohádku, zatím vybíráme titul. A jinak samozřejmě plánujeme a produkujeme akce s REPTem. Na konci února jsme v pražské Arše zahájili s "Islámem" pro ČR evropský projekt Evropský rok mezikulturního dialogu 2008. Poté se 8. března koná vernisáž výstavy fotografií "Vem si mě" v brněnské kavárně Trojka. Jde o parodii na šovinistickou reality show stejného názvu komerčních televizí. V den premiéry Medeii se v brněnské Redutě koná premiéra Slavnostní zasvěcovací scénické hry Parsifal. Je to opera Richarda Wagnera, která se u nás nedělala 94 let. Na duben připravujeme do brněnského kina ART festival filmů s divadelní tématikou. Program festivalu nabízí skutečné lahůdky pro divadelní fajnšmekry. Do prázdnin ještě chystáme několik repríz Popisu obrazu/Bildbeschreibung. A pokud všechno klapne, tak budeme na podzim v Redutě zkoušet třetí díl cyklu Identita. Tentokrát půjde o reflexi událostí podzimu roku 1989. Projekt se jmenuje prozaicky - Osmdesátdevět.
Za rozhovor o nemediální "kause Medeia" děkuje
Hana Hložková
