Vojnarka

Alois Jirásek

Po nedávné interpretaci Lucerny se režisér Igor Stránský opět vrací k tvorbě Aloise Jiráska: tentokrát si zvolil jeho dramatickou prvotinu – tragédii Vojnarka z roku 1889. Na statek Madleny, vdovy po starém Vojnarovi, jehož si Madlena vzala po vůli svých rodičů, se jako nový pacholek dostává její první láska Antonín, dokončiv právě vojenskou službu. Skrze střet odpovědnosti a tužeb tiše nešťastné Vojnarky, milovaného Antonína, bratra zemřelého Vojnara Jakuba i dalších postav vytvořil Jirásek drama nejpoctivějších kvalit. Ani Vojnarce se žel nevyhnula tzv. jiráskovská akce, jedna z nejrozsáhlejších komunistických ideologických kampaní, která měla prostřednictvím propagandistického prosazování Jiráskova díla i jeho interpretačního zneužití znetvořit myšlení lidí, včetně vnímání vlastní historie. Číst tak například můžeme tehdejší kritiky, jež z Vojnarkyčiní zcela banální modelové drama vypovídající o tom, jak „špatný majetek kazí dobré venkovany“, a opomíjejí tak veškerou fascinující ambivalentní komplikovanost lidských povah i vztahů, již v tomto Jiráskově dramatu můžeme nalézt.
Vojnarka je další vzácnou příležitostí především pro herecké hledání nejpřesnějších odstínů ostře vystavěných charakterů a situací.

FOTOGALERIE:     Zahajovací zkouška     Zákulisí generálek     Po premiéře

ano

Inscenace

Termíny představení: