„Nejpěknější bylo u ní oko; a právě proto musela od lidí posměch snášet. Spílali jí, že má 'oči  buličí'.“ Tak popisuje ve své povídce jednu ze svých mnoha ženských hrdinek, její autorka Božena Němcová. Příběhy kurážných, energických a čestných dívek Viktorky, Karly a Báry, které kvůli svým výjimečným schopnostem a vlastnostem mnohdy musely čelit urážkám a nenávisti takřka celých vesnic, nejsou pouze romantickými příběhy. Sama spisovatelka je pojala jako pravdivé výpovědi o společnosti, která netoleruje jinakost, byť by byla obdivuhodná. Viktorčina, Karlina a Bářina „odlišnost“ totiž nespočívá jenom ve vzhledu, ale především v povaze. „Odlišnost“ či „výjimečnost“ můžeme přiřknout i Boženě Němcové, jež prostřednictvím odvážných, pravdomluvných, spravedlivých a hlavně konvencemi nesvázaných postav vytvořila do té doby neobvyklý typ razantní ženské hrdinky. Jelikož se režie inscenace ujme Jan Antonín Pitínský, který je ve Slováckém divadle známý netradičními výklady klasických látek (připomeňme Lišku Bystroušku, Bratry Karamazovy a Gazdinu robu), je víc než pravděpodobné, že se v jeho pojetí příběhů Viktorky, Karly a Báry bude zrcadlit především naše mnohými xenofobiemi prosycená doba.

Osoby a obsazení

Technické zázemí