Překlad:     Jitka Sloupová

Bláznivá komedie o muži, který musí obsloužit dva šéfy najednou, má svůj základ už v 18. století a to v komediální klasice – v Goldoniho Sluhovi dvou pánů (1745). Britský dramatik Richard Bean posunul jeden z nejslavnějších komediálních příběhů o pár století směrem k dnešku a dosáhl tak nevídaného úspěchu. Hra měla premiéru 24. května 2011 v londýnském Národním divadle a rázem se stala hitem. Všechny velké deníky o ní psaly jako o největší a nejzábavnější události posledních let a dokladem toho je i řada diváckých a odborných ocenění, včetně prestižního ocenění londýnské divadelní kritiky za nejlepší hru roku 2011, jakož i úspěšný přenos hry na londýnský West End a posléze newyorskou Broadwayi, kde byla recenzentem New York Times označena za nejlepší komedii počátku našeho století. Hlavní devizou Beanova přepisu, jenž původní Goldoniho příběh převedl z Benátek do zločineckého prostředí Brightonu bláznivých šedesátých let, je zachování, ale posunutí slavných Goldoniho scén ve prospěch rafinovaného a břitkého britského slovního humoru, stejně jako prostoru pro pikantní herecké etudy a pohybové gagy. V neposlední řadě je zajímavá také hudební stránka hry, jež si v autorské dílně Granta Oldinga pohrává se zrodem věhlasných beatlů. V tomto duchu se možná kromě toho, komu vlastně slouží Francis (neboli moderní Trufaldino), dozvíme i to, proč v roce 1963 zatkli dvakrát během jediného dne Ringo Starra. Brilantní komedii nastuduje režisér Michal Zetel.

Fotografie Marka Malůška ze zkoušky a zákulisí ZDE...

Několik momentek po premiéře TADY...