Motto: „Pitomost!“ pronesla hlasitě Alenka.
„Číčo, řekla bys mi, prosím, kudy se dostanu odtud?“ řekla Alenka.
„Záleží na tom, kam se chceš dostat,“ řekla kočka.
„To je mi jedno kam – „ řekla Alenka.
„Pak je jedno, kudy půjdeš,“ řekla kočka.
„- jen když se někam dostanu,“ vykládala Alenka.
„To se jistě dostaneš,“ řekla kočka, „jen když půjdeš dost dlouho.“
S využitím překladu Aloyse a Hany Skoumalových.
Anglický matematik a logik, pedagog na Oxfordu a jeden z prvních amatérských fotografů Lewis Carroll (vl. jménem Charles Lutwidge Dodgson), napsal svůj světoznámý příběh o Alence údajně pro malou holčičku Alici Liddellovou, dceru oxfordského děkana Liddella. Původně pouze vyprávěný příběh, který byl v r. 1863 napsán v rukopise, na Vánoce 1864 přepracován s autorovými ilustracemi a o rok později vydán s profesionálními ilustracemi Johna Tenniela, byl později označen za mimořádný a dílu se dostalo dokonce vědecké interpretace. Jak později popisuje již dospělá Alice Hargreavesová ve svých vzpomínkách na Lewise Carrolla, vyprávěl autor své příběhy ne jako pohádky pro děti, ale jako skutečné události. Jeho vyprávění, podobně jako jeho kresby, byly vedeny s odvahou k přehánění a vykazovaly sklon k „dětskému realismu“ – prostoru mezi „realitou“ a neskutečnem dospělých. Jako literární tvůrce tak Carroll velmi předběhl dobu směrem k modernímu dadaismu. Jeho vyprávění, stejně jako bezpočet filmových a jiných adaptací nesmrtelného příběhu, si našly čtenáře a diváky napříč věkovým spektrem. Dnes, kdy pod vlivem moderních vědeckých metod poznáváme o naší žité realitě i lidských schopnostech zase o něco víc, nabízí Alenka snad ještě víc inspirace, než v době svého vzniku. Kdo by se dnes kupříkladu podivil, že Bílý Králík mluví? K hravému dílu, jež si jistě najde diváky všech věkových skupin, přidáme ještě hravého režiséra – Jana Antonína Pitínského, který prózu také zdramatizoval.
FOTOGALERIE: Zahajovací zkouška Závěrečné zkoušky Děkovačka po premiéře
Divadlo Parodyje: Deníky Alenek v kraji J. A. P. V klubu po premiéře