Co dělali na konci roku herci?

Konec roku? Ten každý trávil po svém. Někteří vyjeli na hory, jiní usedli k televizním obrazovkám, byli ale i tací, kteří poslední den v roce nijak zvlášť neoslavovali. Jak na tom byli herci Slováckého divadla?
Ředitel uherskohradišťské scény Igor Stránský nemohl ani tentokrát chybět při silvestrovském divadelním představení. Je už tradicí, že poslední hodiny roku tráví v divadle, aby společně s herci popřál divákům do nového roku pevné zdraví a poděkoval jim za přízeň v roce letošním. „Být poslední den v roce v divadle už patří k mému životu a přiznám se, že si nic jiného ani nedokážu představit,” říká ředitel a režisér Igor Stránský. Herec Míra Zavičár trávil poslední hodiny roku v posteli. „Jenom ať v tom nikdo nehledá žádnou senzaci,” varuje mladý herec. „Do postele mě zahnaly vysoké horečky, takže jsem objímal spíš bacily,” dodává. Oblíbenou lišku Bystroušku Jitku Joskovou čekaly na Silvestra chlebíčky, jednohubky a podobné nezbytnosti silvestrovského menu. „Byla jsem ale moc opatrná, protože loni jsem se řízla tak nešťastně, že jsem musela vyhledat lékařské ošetření. A přesně se naplnilo rčení: Jak na Nový rok, tak po celý rok,” dodává herečka v narážce na rozseknutý palec při následném zkoušení hry Maškaráda, či na nedávné zranění krční páteře. Další z hereček Alžběta Kynclová přiznává, že konec roku tráví pokaždé stejně. „Ráno se probudím a začnu přemítat nad tím, jaký ten uplynulý rok vlastně byl - co jsem dokázala, co se mi povedlo. Toto mé bilancování končí okolo půlnoci usedavým pláčem.” Tentokrát tomu prý nebylo jinak. Manažerka divadla Naděžda Slachová měla Silvestr plný pracovních povinností. „V divadle jsme pro diváky po představení připravili slavnostní raut a s tím byla spousta starostí. Ale každoročně se na ně těším, protože vidím, že jsou diváci spokojení,” dodává sympatická dáma. Zdeněk Trčálek trávil poslední den na svém rodném Valašsku. „Byl to moc hezký Silvestr, ale nehýřil jsem, jako v předchozích letech. To víte, být ženatý s sebou nese určité povinnosti,” říká s úsměvem mladý herec. Tajemnice uměleckého provozu Miloslava Janíková má v divadle na starosti hlídání. Hlídá především, aby všechno klapalo jak má, aby se herci ve volných chvílích nerozutekli a aby byli stále k dispozici. 31. prosinec u ní probíhal obdobně, až na to, že místo herců hlídala roztomilou vnučku Leonku. „Letos to bylo poprvé, co jsem s ní mohla být v divadle. Užívala jsem si to,” říká spokojená babička. Herec a mluvčí divadla Josef Kubáník si poslední hodiny loňského roku užíval s přáteli. „V divadle jsem nehrál, tak jsem si mohl dovolit vyrazit mezi přátele, na které mi během roku zbývá málo času. Ale byl jsem po celé odpoledne i večer na mobilu a informoval jsem o dění v našem divadle. Takže jsem vlastně pracoval pořád,” říká.