Je to pravda, pane řediteli? Jsou vztahy mezi našimi dvěma divadly nadstandardní?
Máme k sobě o něco blíž než ostatní regionální divadla. Do roku 2003 jsme byli zřizováni okresními úřady. Český Těšín i Uherské Hradiště jsou svojí velikostí podobná města, včetně počtu obyvatel. Obě divadla působí v příhraničí. My u Slovenska, Těšínské divadlo u Polska. Kapacita divadel je podobná, snad jen umělecký soubor má Slovácké divadlo o něco větší. A co nás nejvíce spojuje? Finanční, resp. existenční problémy regionálních divadel.

Jak došlo k tomu, že jste v Těšínském divadle režíroval právě komedii Penzion pro svobodné pány, kterou si pamatujeme i z jeviště divadla našeho? (u nás měla premiéru v červnu 2010, pozn. red.)
Pravděpodobně se až do Českého Těšína dostala informace, že v Uherském Hradišti se hrála výborná inscenace „Penzionu“. Protože do skladby repertoáru pro sezónu 2014-2015 se jim komedie Penzion pro svobodné pány hodila, byl jsem osloven vedením divadla, zdali bych ji nechtěl nastudovat se souborem těšínského divadla.

Vlastně jste vstoupil podruhé do stejné řeky… Jaké to bylo, pracovat na stejné věci s úplně jinými lidmi?
Neumím, a ani nechci pracovat přes kopírák. Samozřejmě, že jsem se držel základní koncepce, tu bych těžko měnil. Rozhodujícím však pro mne byl herec, s kterým momentálně pracuji. A tak Ondřej Frydrych nebyl Jiřím Hejcmanem, Lucie Bergerová nabyla Klárou Vojtkovou, nebo Petr Sutorý Zdeňkem Trčálkem. Celkově mohu říci, že to byla práce velice příjemná a tvůrčí s novými lidmi.

Jak jste zvládal ředitelování v Hradišti a režírování v Těšíně?
V první fázi pracoval intenzivně počítač, telefon, automobil a samozřejmě já. To bylo náročné a značně únavné. Proto jsem si vzal na druhou polovinu své práce dovolenou, abych se mohl zaměřit pouze na režii Penzionu. Bylo to moudré rozhodnutí. Odstřihl jsem se načas od administrativních povinností, od handrkování okolo konkurzu na místo budoucího ředitele. Měl jsem čas pouze na svoje režírování a tak jsem si i vlastně trochu odpočinul.

Slyšel jsem, že i v těšínské inscenaci postihly představitele Pana Halibuta pohybové zdravotní potíže… Byly to pro vás nervy, jestli se všechno stihne a zvládne?
To bylo skutečně moc vážné. V samém začátku zkoušení Petru Sutorému „odešly“ záda a on nebyl schopen žádného náročnějšího pohybu. A postava Halibuta je pohybově exponovaná. Jediné štěstí bylo, že jsem mohl Penzion rozezkoušet před prázdninami a dopracovat od konce srpna. A doufat, že se P. Sutorý dá přes prázdniny do pořádku. Vše dopadlo dobře a nadstandardní práci jsme dotáhli až do úspěšného konce.

V neděli 12. října k nám Těšínské divadlo přijede s muzikálem Báthoryčka. Viděl jste jej? Co byste o něm našim divákům, kteří se možná teprve rozmýšlejí, zda na Báthoryčku jít nebo ne, sdělil?
Když jsem přijel do Českého Těšína, abych si obhlídl herce, kteří měli hrát v Penzionu, viděl jsem představení Báthoryčky. A byl jsem doslova unesen hlavní představitelkou Lucií Bergerovou. Nejen, že v Penzionu měla hrát náročnou roli Anděly, ale také poznáním, že Cena Thálie je skutečně ve správných rukou. Co doporučit divákům? Určitě přijďte! Bylo by škoda, kdyby vám unikl hodnotný divadelní zážitek. (Vstupenky na neděli 12.10. si můžete zajistit TADY...)

Jste rád, že váš nástupce už je znám?
Jsem a těším se na společnou práci při předávání ředitelského křesla.