23. 10. 2010
„Když jsem loni objevil komedii Bůh masakru, hned jsem věděl, že ji chci nastudovat i s našimi herci a nabídnout ji divákům Slováckého divadla," řekl několikrát režisér Igor Stránský na adresu komedie, která ve světě patří k tomu nejlepšímu. Pro uherskohradišťskou scénu je tak ctí, že příběh dvou manželských párů řešících obyčejnou klukovinu, která se zvrtne v divokou hádku, může jako jedna z prvních v Česku nabídnout i uherskohradišťskému publiku. V pondělí 25. října bude mít hra od 19.00 hodin premiéru na Malé scéně.
Na Malou scénu se vracíte po několika letech. V čem je pro vás lákavá
Na Malé scéně máte blíž nejenom k hercům, nýbrž i k divákům. Malá scéna je pro mne laboratoří detailu. Je to zajímavý, ba doslova provokující úkol.
Kdy jste objevil komedii Bůh masakru?
Před dvěma roky na divadelním festivalu v Hradci Králové, kde se s tímto titulem představil pražský Činoherní klub. Podotýkám, že to bylo náhradní představení za jinou inscenaci, ve které měl účinkovat Ondřej Vetchý. Ten se však den před tím zranil při fotbalovém zápase, takže do Hradce Králové musel jet zachránit kritickou situaci Bůh masakru. Není to podobnost čistě náhodná? Bůh masakru i v Hradišti zachraňuje kritickou situaci díky zranění Zdeňka Trčálka.
Prohlásil jste, že Bůh masakru je koncertem pro čtyři herce. Koho diváci uvidí a proč jste se rozhodl obsadit právě je?
Zhruba po roce, který uplynul od mého prvního setkání v Hradci Králové, začala pozvolna uzrávat myšlenka, že by se dala tato skvělá hra uvést i ve Slováckém divadle. Od prvního okamžiku jsem však věděl přesně, s kým bych ji chtěl realizovat. Irena Vacková, Josef Kubáník, Monika Horká a Kamil Pulec jsou pro mne představiteli ve zmíněné inscenaci téměř ideálními.
O čem vlastně hra je?
Bůh masakru je o nás - o lidech. O naší každodennosti. O tom jací jsme, aniž bychom si to uvědomovali.
Herci se prý museli naučit přes 80 stran textu. Jak jim to šlo?
Pijete-li kvalitní víno, s požitkem ho vychutnáváte a ani se nenadějete a lahvinka je pryč... Stejně tak uchvátil „Masakr" i čtveřici protagonistů. S požitkem zvládli náročný text v neuvěřitelně krátkém čase. Byl to zázrak? Ne! Byl to výsledek radostné tvůrčí a smysluplné práce.
Jste zkušený režisér. Co je na práci na komedii nejtěžší?
Nesmí tam být jediné hluché a prázdné místo. A nesmíte humor vyrábět. Ten musí přijít sám do dobře připravených situací.
Slovácké divadlo je považováno za scénu, která komediální žánr dokonale ovládá. Jaké hře z dřívější doby byste Boha masakru přirovnal?
Nevím a neumím odpovědět. Bude to asi tím, že „Masakr" Yasminy Rezy je skutečně výjimečnou předlohou.
Dostal jste se někdy vy sám do situace, kdy jste „žehlil" klukovinu vašeho syna?
Dostal a mnohokrát. Otevírat však kapitoly z rodinné kroniky nechci. Ale snad jedno bych mohl prozradit. Syn zhruba v devíti letech psal slohovou práci na téma 1. máj. Zhodnotil v ní podrobně meteorologickou situaci zmíněného dne a svoji práci zakončil takto: .. když průvod skončil, šli jsme konečně domů. A rodiče byli upozorněni, že jejich dítě je ideologicky zanedbáváno...
Co byste doporučil rodičům, kteří by rádi vyřešili průšvihy svých dětí, ale nevědí, jak na to?
Vzpomeňte si na sebe a na své dětství.
Ve Slováckém divadle jste pro předplatitele připravili překvapení v podobě výrazné slevy na komedii Bůh masakru. Prozradíte, o co jde?
Předplatitelé pro rok 2011 mají bonus v podobě 25% slevy na představení Boha masakru, které bude uváděno na Malé scéně. Protože však hrajeme shodou okolností pro některé skupiny „Masakr" jako náhradu za Penzion pro svobodné pány, budou moci tito diváci využít svého bonusu na jaře v příštím roce, kdy bude „Penzion" uveden v obnovené premiéře. Zkrátka - předplatitelé mají samé výhody.