20. 1. 2006
Irena Vacková a Robert Bellan se na jevišti Slováckého divadla potkávali jako herečtí kolegové. On se však po úspěšných Rychlých šípech rozhodl pro režii na volné noze, ona odešla na mateřskou dovolenou. Po několika letech se oba opět potkávají, i když každý stojí na jiné straně. Souhra je ale i tentokrát dokonalá a diváci se mají tak na co těšit. Už od soboty bude Slovácké divadlo uvádět komedii Vraždičky, v níž Irena Vacková vytvořila jednu z hlavních rolí. „Konečně hraju ženskou,” říká populární herečka s úsměvem a slibuje prvotřídní zábavu.
S Robertem Bellanem jsi častokrát hrála na jevišti. O jeho ukázněnosti se povídají dlouhé historky. Jak jej jako herce vnímáš ty?
Jako herec-kolega bych ho „zabila“, jako divák bych pro něj nejspíš shromažďovala anketní lístky do Slováckého Oskara, a ty pak různým písmem vyplňovala.
Bylo pro tebe překvapení, když jsi zjistila, že má i režijní ambice?
Bylo. Možná to bylo překvapení i pro něj. Možná ambice přišly až po několika reprízách Rychlých šípů. Nevím, neptala jsem se ho.
Co jsi říkala na jeho nápad uvést na jevišti SD Rychlé šípy a do hlavní role Mirka Dušína obsadit tvého manžela?
Nejsem si jistá, jestli Robert napřed nepotkal Mirka Dušína (mého manžela), a až potom ho napadlo uvést Rychlé šípy. Teď jsem si to asi polepila, u obou.
Kolikrát jsi viděla Rychlé šípy a jak se podle tebe vyvíjejí?
Čtyřikrát – zatím.Čtyřikrát se vyvíjeli slibně a čtyřikrát jsem se bavila.
A co další Robertovy komedie – Blbec k večeři a Výstřely na Broadwayi. Jak se ti líbily?
Stejně jako Rychlé šípy mne pobavily. Blbec k večeři dokonce víc než francouzský film a z Výstřelů se mi zase často vrací ve vzpomínkách Olivie Moniky Horké – byla báječná.
Jaký je tedy Robert jako režisér?
Dá se charakterizovat několika slovy : pohoda, legrace, vybraný slovník, trpělivost – někdy bezmezná. Děkujeme!
Je výhoda, že zná herecké řemeslo, nebo naopak handicap, protože hercům předehrává?
U Roberta to vnímám jako výhodu. Předehrávání beru jako zkratku, kterou si stejně každý herec zpracuje po svém. Odpadá tak sáhodlouhé vysvětlování. Ovšem netvrdím, že je to výhoda vždy a u všech režisérů.
O čem Vraždičky vlastně jsou?
O Takové normální rodince a možná i o tom, co z nás bude, až nám budou málo různé reality show a pravidelné dávky emocí.
Prozradíš, jakou roli ti Bellan svěřil?
Prozradím. Je to dcera tatínka jehož manželka je její matka. Jo, a taky mám bráchu. A snoubence. A konečně hraju ženskou…..
Jakému typu diváků se budou Vraždičky podle tebe nejvíc líbit?
Doufám, že úplně všem! Moc bych si to ( i divákům ) přála.
Na závěr oblíbené historky ze zákulisí. Přihodilo se během zkoušení něco opravdu nečekaného a zábavného?
No, ono celé zkoušení bylo nečekané a zábavné. Prakticky nebylo dne, aby mne nebolelo břicho od smíchu. Teď si jenom přeju, aby to přeskočilo i na diváky. Věřím, že ta zábava a pohoda při zkouškách zanechá stopy v představení.
Jako herec-kolega bych ho „zabila“, jako divák bych pro něj nejspíš shromažďovala anketní lístky do Slováckého Oskara, a ty pak různým písmem vyplňovala.
Bylo pro tebe překvapení, když jsi zjistila, že má i režijní ambice?
Bylo. Možná to bylo překvapení i pro něj. Možná ambice přišly až po několika reprízách Rychlých šípů. Nevím, neptala jsem se ho.
Co jsi říkala na jeho nápad uvést na jevišti SD Rychlé šípy a do hlavní role Mirka Dušína obsadit tvého manžela?
Nejsem si jistá, jestli Robert napřed nepotkal Mirka Dušína (mého manžela), a až potom ho napadlo uvést Rychlé šípy. Teď jsem si to asi polepila, u obou.
Kolikrát jsi viděla Rychlé šípy a jak se podle tebe vyvíjejí?
Čtyřikrát – zatím.Čtyřikrát se vyvíjeli slibně a čtyřikrát jsem se bavila.
A co další Robertovy komedie – Blbec k večeři a Výstřely na Broadwayi. Jak se ti líbily?
Stejně jako Rychlé šípy mne pobavily. Blbec k večeři dokonce víc než francouzský film a z Výstřelů se mi zase často vrací ve vzpomínkách Olivie Moniky Horké – byla báječná.
Jaký je tedy Robert jako režisér?
Dá se charakterizovat několika slovy : pohoda, legrace, vybraný slovník, trpělivost – někdy bezmezná. Děkujeme!
Je výhoda, že zná herecké řemeslo, nebo naopak handicap, protože hercům předehrává?
U Roberta to vnímám jako výhodu. Předehrávání beru jako zkratku, kterou si stejně každý herec zpracuje po svém. Odpadá tak sáhodlouhé vysvětlování. Ovšem netvrdím, že je to výhoda vždy a u všech režisérů.
O čem Vraždičky vlastně jsou?
O Takové normální rodince a možná i o tom, co z nás bude, až nám budou málo různé reality show a pravidelné dávky emocí.
Prozradíš, jakou roli ti Bellan svěřil?
Prozradím. Je to dcera tatínka jehož manželka je její matka. Jo, a taky mám bráchu. A snoubence. A konečně hraju ženskou…..
Jakému typu diváků se budou Vraždičky podle tebe nejvíc líbit?
Doufám, že úplně všem! Moc bych si to ( i divákům ) přála.
Na závěr oblíbené historky ze zákulisí. Přihodilo se během zkoušení něco opravdu nečekaného a zábavného?
No, ono celé zkoušení bylo nečekané a zábavné. Prakticky nebylo dne, aby mne nebolelo břicho od smíchu. Teď si jenom přeju, aby to přeskočilo i na diváky. Věřím, že ta zábava a pohoda při zkouškách zanechá stopy v představení.
Kdo je Irena Vacková
Absolventka brněnské JAMU je v angažmá Slováckého divadla od roku 1994, souběžně hostovala v několika divadlech – v pražském Činoherním klubu, v divadle Bolka Polívky a ve Slezském divadle v Opavě. Za jedny z nejoblíbenějších rolí označuje titulní postavu ze hry Hildegarda, Kateřinu v Bratrech Karamazových, Annie ve Stoppardově hře To Pravé a další. Za roli Evy krajčířky získala Slováckého Oskara, cenu Největší z pierotů i cenu Thálie Českého divadla. Irena Vacková je vdaná, jejím manželem je herec uherskohradišťského divadla David Vacke. Mají spolu dceru Veroniku.