Monika Horká, herečka: Jíťa je mi velmi milá. Zvlášť po ránu, v době, kdy mnozí z nás říkají „dobré ráno” značně ochraptěle, ona už k němu přidává úsměv. Tomáš Šulaj, herec: Jitku jsem měl vždy rád, mám ji rád a jestli ji budu mít rád, ještě nevím. Jaroslava Tihelková, herečka: Jitku mám moc ráda, je to milá holka, jen to kafe by mi občas mohla jakožto starší kolegyni uvařit. Irena Vacková, herečka: Snažím se jí vlichotit do přízně zvacími sms do plaveckého areálu, ale neodpovídá. Znamená-li to, že mě nemá ráda, zařídím se podle toho. Josef Kubáník, herec a tiskový mluvčí Slováckého divadla: Jitka je úžasná a vždycky okouzlující. Po představení mě vozí domů, dělá mi garde při společenských akcích a když spolu jdeme po ulici a potkáme spoluobčany z Asie, usmívají se na nás, protože jsou přesvědčeni, že je Jitka „jejich”. Jiří Černý, publicista: Je mi líto, že Bystróšku černohřívnaté Jitky Joskové nemůže vidět Jan Werich. On, který miloval mládí i profesionalitu a obojímu rozuměl. Hradišťská Liška se chumlá do sebe jako hadí žena, skáče v přemetech, vrní zvířátkovskou řečí, je jí rozumět každé slovo a to vše je "pouze" technický grunt pod příběhem divoké ženské něhy, podmalovaným teskným těsnohlídkovským vědomím lidské konečnosti.