Jak se cítí herci po tolika reprízách? Jako při těch prvních, nebo je něco jinak?
Změnilo se toho hodně, ale snažíme se, aby byl ten pocit v zásadě pořád stejný, přestože musíme počítat každou chvíli s nějakým zdravotním či pohybovým omezením. U zrcadla v maskérně se nám nedaří vytvořit ze svého obrazu ani po půl hodině líčení patnáctileté kluky a ve scéně na výletě se již prostě do té "zničehonic" tak úzké bedny nevejdeme.

V čem je podle vás i po tolika reprízách kouzlo komedie?
To by mě taky zajímalo. Ale je pravda, že to energetické pouto mezi jevištěm a diváky je ohromně silné a intenzivní, až magické. To bude to kouzlo.

Jak se vám daří diváky ve vašem, řekněme už středním věku, přesvědčovat, že jste pořád patnáctiletí chlapci?
Necháváme náš mladický duševní stav na jevišti vítězit nad již poněkud strádajícími tělesnými schránkami.

Dá se nějak srovnat ohlas diváků v době, kdy jste začínali a dnes?
Tehdy jsme z toho byli trochu v šoku, dnes už nás naopak překvapí, když jsou diváci umírněnější. Ale té divácké věrnosti a vstřícnosti si vážíme pořád stejně - moc.

Na kterou z repríz nejraději vzpomínáte a proč?
Krásné bylo představení na festivalu Dítě v Dlouhé. Poprvé jsme hráli pro věkově výrazně smíšené publikum. Děti se smály "svým" věcem, dospěláci zase oceňovali víc parodickou rovinu představení. Ve výsledku to byla v podstatě jedna nepřetržitá reakce naplněná upřímným smíchem a radostí. A dodnes si pamatuji na okamžik, když mi potom volal Robert Bellan, že jsme tento prestižní festival vyhráli!

A která z osobností, jež jste potkali, vás nejvíc okouzlila?
Bylo jich opravdu hodně, ale asi nejvíc si vážím setkání s Bolkem Polívkou, a to jak po lidské, tak i profesionální stránce.

Víte, kdo z diváků je rekordmanem, jež viděl Rychlé šípy nejvíckrát?
Odhaduji, že naši sousedi aspoň patnáctkrát. Ale co vím, existují i diváci s ještě větším počtem zářezů. Klobouk dolů před nimi.

Jak odpovídáte na nejčastější otázku: „Ještě vás to pořád baví?“
Baví.

Na 400. reprízu dorazí i Jindra Hojer, jenž ve výborné kondici oslavil 90. narozeniny. Co byste mu za členy party, z nichž dal jednomu své jméno, popřáli?
Už se těším, že se s panem Hojerem opět uvidíme a oslavíme společně svá jubilea. A přání je nasnadě: hodně zdraví a radosti ze života.

A co přejete komedii Rychlé šípy?
Taky tak.


Několik čísel aneb Co se stalo za 14 let a 400 repríz

- Herci z komedie uzavřeli osm sňatků, zplodili jedenáct dětí a přibrali téměř sto kilo.
- Ve Slováckém divadle nastudovali 109 nových inscenací, ani jedna se však počtem repríz Rychlým šípům nepřiblížila. Druhým nejhranějším titulem je muzikál Donaha!, který má za sebou 110 repríz, po Novém roce oslaví stou reprízu komedie 1+2=6 (Jeden a dvě je šest).
- Původní sestava dvanácti herců se několikrát obměnila, šlo však pouze o pětici nových herců.
- Komedie vystoupila v téměř čtyřiceti místech po celé republice, několikrát se s ní herci objevili i na televizních obrazovkách.
- Jediní dva herci odehráli všech 400 repríz, a to David Vacke jako Mirek Dušín a Josef Kubáník coby Dlouhé Bidlo. Ostatní museli být čas od času především kvůli nemocem nahrazeni, nejčastěji režisérem Robertem Bellanem.
- Za čtrnáct let uvádění Rychlých šípů spotřebovala maskérka Šárka Bellanová přes 500 sprejů na barevné vlasy pro Mirka Dušína, Jindru Hojera, Jarku Metelku a Rychlonožku. Herci prochodili téměř dvacet párů bot.


Co přinese dnešní 400. repríza?

„Pro diváky jsme připravili speciální scénku, vydražíme rekvizity a části kostýmů z komedie a oslavíme i devadesáté narozeniny pana Jindřicha Hojera, který byl u toho, když Jaroslav Foglar začal psát Rychlé šípy,“ prozrazuje David Vacke. Večer nebude chybět ani velký raut pro diváky i herce a další překvapení.