30. 10. 2013
Již od počátku divadelní sezóny téměř celý herecký ansámbl Slováckého divadla připravuje klenot české dramatické tvorby, divácky oblíbenou Lucernu. Jiráskova nejúspěšnější hra spojující pohádkově symbolické motivy s realistickými vesnickými tématy (situovaná do krásného kraje podhůří Orlických hor) spatřila poprvé světla divadelní rampy 17.11. 1905 v režii Jaroslava Kvapila v pražském Národním divadle. Stala se okamžitě úspěšnou, rozšířila se do mnoha divadel profesionálních i ochotnických a takřka nezmizela z repertoáru českých divadel dodnes. Také ve Slováckém divadle byla nastudována, a to již třikrát (1954, 1962, 1987). V roce 2013 ji tedy uvádíme počtvrté. A premiéra se blíží...
V Lucerně se pojí téma lidské věrnosti a nezlomnosti (symbolizované motivem staré lípy) s tématem útlaku českého národa (motiv lucerny zde zastupuje starou robotní povinnost svítit panstvu na cestu). Děj se odehrává ve mlýně, v lese a v okolí pustého zámečku, tedy v prostředích tajemných, magických... A protože je povětšinou noc, nepřekvapí ani další nadpřirozené bytosti - řeč je o hejkalech. Vrcholem jsou však především výstupy slavné dvojice vodníků Michala a Ivana, jejichž představiteli se v celé české divadelní historií staly mnohé herecké osobnosti s velkým "O". Pozornosti neujde ani komická rovina hry v podobě vstupů místních muzikantů, kterým se stále nedaří zahrát kněžně svou uvítací muziku - připomíná tak noční lesní výstupy řemeslníků v Shakespearově komedii Sen noci svatojánské. Pohádkovou hru pro celou rodinu uvidíte ve Slováckém divadle po dlouhých šestadvaceti letech v režii Igora Stránského, ve výpravě Evy Jiřikovské a s hudbou Jiřího Pavlici.
Otázka pro režiséra Igora Stránského:
Lucerna je divácky oblíbená klasika, lze ji vnímat jako pohádkovou hru, ale i hlouběji symbolicky. Jaký „vzkaz“ dnešnímu publiku v ní čtete? A mění se vaše vnímání Lucerny s odstupem čtvrtstoletí nebo její témata vnímáte jako nadčasová?
Lucernu, Maryšu a Naše furianty řadím na první místo Zlatého fondu české klasiky. S těmito tituly jsem zahajoval svoji režisérskou dráhu a vůbec se nerozpakuji vrátit se k této trojici i v době, kdy má práce vrcholí. Před téměř třiceti lety jsem přistupoval k těmto dramatům z pozice dravého mládí, s představou rozbít vše zkostnatělé a objevit a přinést něco objevného. Snad se mi tenkrát i něco takového podařilo. Proč se tedy vracím k něčemu, co mám již ozkoušené? Jsem si vědom, že jsem už dosáhl určité životní zralosti. A z tohoto pohledu jsem si uvědomil, že jsem této trojici zůstal něco dlužen. Reparát Maryši a Furiantů už mám za sebou, podle ohlasu diváků i kritiky dopadl dobře. Proto přichází na řadu i Lucerna, která roste z hlubokých kořenů tradice a rozrůstá se do košatého stromu pravdy, poznání a voňavé člověčiny. A že je to pohádka s vodníky a vílami? Vůbec ne. Je to krásný příběh o lidech, ke kterému se generace za generací stále vrací.
Kromě oblíbených postav vodníků (Vladimír Doskočil a Josef Kubáník) se můžete těšit na Mlynáře Libora v podání Jiřího Hejcmana, Annu Pospíchalovou jakožto Kněžnu, Andreu Nakládalovou jako Haničku, hostující Evu Matalovou jako Babičku, Kamila Pulce jako Vrchního, Pavla Hromádku jako Dvořana, Petra Čagánka jako Zajíčka, Zdeňka Trčálka jako Kláska, Moniku Horkou jako Kláskovou a mnohé další. Premiéra se koná v sobotu 9. listopadu v 19.00 hodin, předcházet jí bude veřejná generální zkouška ve čtvrtek 7. listopadu v 10.00 hodin a předpremiéra v pátek 8. listopadu také v 10.00 hodin (předplatitelská skupina Senior).