Markéto, mohla bys, prosím, v krátkosti představit připravovanou novinku Úča musí pryč!? O čem hra je?

Základní rámec je vlastně velmi jednoduchý - pět rodičů žáků páté třídy se rozhodne, že přesvědčí třídní učitelku svých dětí, aby se třídnictví vzdala. Domluví si s ní schůzku - jenže paní učitelka se nechce dát tak lehce. A celé se to nakonec zamotá a zkomplikuje, jak nikdo nepředpokládal.

Pro inscenování hry jste zvolili školní třídu, což je neobvyklé. Co vás k tomu vedlo?

Není to až tak neobvyklé. Site specific art, tedy umění určené pro nějaké jedinečné místo, je tendence prosazující se přinejmenším od 60. let minulého století. Inscenace Úča musí pryč! vzniká coby součást alternativní dramaturgické linie SLoffÁCKÉ DIVADLO, v níž se chceme soustředit především na současné hry a zároveň je zasazovat do prostoru s určitým geniem loci. Sami jsme na první čtené zkoušce zažili, že jen to, že vejdeme do budovy školy, v nás vyvolá spoustu vzpomínek. Jde nám tedy o jedinečnost zážitku, který bychom v divadle zprostředkovat nemohli.

V čem myslíš, že bude Úča pro diváky zajímavá? Proč by se měli přijít podívat?

Autoru hry Lutzi Hübnerovi se podařilo vystihnout, co řeší spousta rodičů. Každá z té pětice rodičovských postav si pochopitelně přeje, aby její dítě v životě uspělo, pod čímž si ovšem představují, že se hlavně musí dostat na osmileté gymnázium. Je to chytře napsaná komedie, a tak v některých věcech až nebezpečně poznáváme sami sebe nebo své známé.

Blanka Šmejdovcová