Martine, to už je let, kdy jste naposledy zkoušel na Malé scéně, že? Bylo vám smutno?
Smutno ani tak ne, vzhledem k počtu představení, které za sezónu odehraju, ale příjemná je ta změna prostoru. Mám spíš takový báječný pocit, že si s těmi lidmi jdu popovídat.

Pokud se nepletu, vaší poslední rolí byl Francois Pignon v komedii Blbec k večeři. Jak na něj vzpomínáte?
Teď již s nostalgií, ale začátky byly velmi krušné. Každé reprízy jsem se nesmírně bál, jestli si na vše vzpomenu a hlavně, zda takto velkou roli vůbec „utáhnu“. Postupem času jsem ale nabýval na jistotě a zhruba tak po dvacáté repríze jsem se s rozechvělým žaludkem i těšíval na rozzářené a spokojené úsměvy diváků.

Na Malé scéně vidíte divákům do očí, oni sledují každý váš pohyb. Je hraní v něčem jiném?
Určitě. Nemusíte používat velká gesta, můžete se vyjadřovat niterněji a ten kontakt s divákem je k nezaplacení. Snad poprvé budu hrát ve stylu divadlo-aréna, diváci s námi budou sedět i na jevišti, takže to pro mě bude taková dvojnásobná premiéra.

Novou komedii režíruje David Vacke, známý třeba jako Mirek Dušín z Rychlých šípů. Jaký je to pocit, když vás vlastně režíruje kolega, se kterým se jinak potkáváte na jevišti Slováckého divadla?
Nenapadlo mě o tom takhle přemýšlet. Nedávno se nám na zkoušce přihodilo, že Davidovi volala vrátná na Malou scénu a žádala ho, ať vezme moje klíčky od auta a jde mi ho přeparkovat, protože jsem komusi překážel. Rozčílil jsem se, jak je možné, že vůbec otravuje s takovou věcí režiséra! Až pak mi došlo, že si to zřejmě neuvědomila a žádala ho jako inspicienta. Já to zkrátka odlišuju, na zkouškách je to pro mě režisér, když přijdu do divadla na Hráče, je to pro mě inspicient a když mi víská čupřinu v Šípech, je to pro mě kolega na jevišti.

Jaký jste měl pocit, když jste si novinku poprvé přečetl?
Vždy se nejdřív ptám, čím chce ta či ona hra oslovit diváka. To je pro mě dost zásadní. Myslím, že Konkurz je velmi aktuální a mohl by zaujmout zejména mladé, pro které je ostatně i adresován. Jenom jsem jaksi hned na poprvé nepřečetl, kde se skrývá ta „komedie“. Ale tentýž problém jsem měl i u „Blbce“. Pokaždé se obávám, zda se budou lidi smát a vždy se těším na to, jak to spolu s režisérem budeme objevovat a rozkrývat.

Na stránkách divadla se píše, že jde o komedii s prvky psychothrilleru. Je to tedy něco nového, něco, co jsme ještě neviděli?
Psycho to je zatím pro mě samotného, protože zvládnout tolik textu je pro mě čím dál obtížnější. Nejsem si jist, jestli jsme něco takového ještě neviděli, ale je dobré, když si divák uvědomí, jak je ten kapitalismus někdy bezskrupulózní a ne každý v něm obstojí.

Nová komedie popisuje konkurz na atraktivní místo. Jaké zkušenosti s konkurzy máte vy sám? Herci jsou na castingy zváni pravidelně, že?
Pokud je to casting, kde mě jenom vyfotí a maximálně sehraju nějakou ukázku z připravované reklamy, jsem ochoten to absolvovat. Jakmile mě však někdo nutí k improvizaci, slušně poděkuji a odcházím. Tohoto typu konkurzu, o kterém budeme hrát bych se ale nikdy nezúčastnil. Tak ambiciózní nejsem. Ale nikdy neříkej NIKDY!!!

Všude okolo je plno informací o předplatném. Prozradíte, na který titul z příštího roku se vy osobně nejvíc těšíte a proč?
Já osobně tituly až zas tak moc neřeším. Nikdy jsem neměl žádnou vysněnou roli a to jestli jsme v uvedení té či oné hry první, pátí nebo desátí, je mi úplně jedno. Takovéto soutěžení divadel být za každou cenu v uvedení první, je pro mě popřením smyslu pro koho nebo kvůli komu to divadlo vlastně děláme. Důležité je, aby všichni herci měli práci, a pokud možno pracovali se stále novými režiséry.

Fotografie z Martinových rolí, které v současné době na jevišti Slováckého divadla hraje: