Martine, Pokrevní bratři se před dvěma lety vrátili na jeviště Slováckého divadla podruhé po patnácti letech. Zajímalo by mě, jaké to bylo pro vás vrátit se ke stejnému titulu a navíc ve stejné roli Vypravěče?

Říká se: "Nevstoupíš dvakrát do téže řeky". A je to pravda! I když hrajeme stejný text, je to jiné. A jsem tomu rád. Hrát v jakési kopii by mě asi moc nebavilo. Já jsem Bratry tenkrát neskutečně prožíval. A mrzelo mě, že o ně nebyl takový zájem. Takže je v podstatě dobře, že se oprášili. Tentokrát si k nim diváci cestu našli.

V původním nastudování jste tuto postavu ztvárnil spolu s Jiřím Juřinou. V nové verzi "partneříte" s Jirkou Hejcmanem. Můžete porovnat vaše herecké partnery a v čem je třeba mezi nimi zásadní rozdíl?

S oběma Jiřími se mi partneřilo a partneří velice dobře. Ale s Jirkou Hejcmanem je větší legrace. Naše povolání je velice stresující a vymýšlením různých srandiček je ten tlak na psychiku o hodně menší.

Pokrevní bratři jsou muzikál, což je obor vyžadující jak herecké, tak pohybové a pěvecké dovednosti. Co vy a muzikály? Máte je rád?

Samozřejmě. Je příjemné a občerstvující odskočit si od činohry k muzikálu. Jsem rád, že mi bylo dáno rozšířit svůj rejstřík i o tento žánr. Jsem do muzikálů pravidelně obsazován, což může být bráno jako výhoda. Ale někdy se stane, že mi díky muzikálu uteče pěkná činoherní role a to zamrzí. Ale takový už je divadelní provoz. Herec nemůže mít všechno.

Která ze zmiňovaných dovedností je vám nejbližší a co vám naopak dává nejvíc zabrat?

Asi každý herec rád předvede, co je v něm ukryto. A když už hraju v muzikálu tak se vším všudy. Nedá se říct, jestli je něco lehčí nebo těžší. U mě jde spíš o obavy ze zpívání, protože když vám v činohře vypadne slovíčko, lehce ho nahradíte jiným. Při zpěvu ale orchestr nepočká. Ne že by se mi to stávalo, ale ty obavy herci prostě mívají.

Roli matky Johnstonové hraje v novém nastudování známá herečka a zpěvačka Yvetta Blanarovičová. Jak vnímáte fakt, že soubor Slováckého divadla posílila taková muzikálová hvězda?

Osobně si myslím, že v rámci možností bychom si vystačili s původním obsazením. Ale angažovat paní Blanarovičovou bylo rozhodnutí režiséra. V každém případě je pro soubor velice přínosné, když přijde někdo z venku a navíc třeba slavnější a známější. Ať už v kladném či záporném slova smyslu.

Pokrevní bratry nazkoušel se souborem v obou případech režisér Radek Balaš. Jak se vám s ním spolupracovalo?

Velice dobře. Radek je pohodový režisér, který je vždy pečlivě připravený. A snad mohu i říci, že si mě rád obsazoval. Za celou dobu mého působení ve Slováckém divadle jsem v jeho muzikálu chyběl pouze jednou. A to jsem dělal Jeana ve Slečně Julii. Tenkrát mi pěkná činoherní role naštěstí neunikla.

Dovolím si vrátit se i trochu do minulosti. Vy jste už v angažmá ve Slováckém divadle od roku 1991. Jak vnímáte divadlo a jeho pozici v proměnách času?

26 let je dlouhá doba, a tak mohu srovnávat. Rozhodně ubylo zájezdových představení. Téměř jsme, jak se říká, "zkameněli". Diváky z okolí jsme začali svážet do našeho divadla. Tím, že jsme si jako soubor prosadili, aby u nás hostovali i jiní režiséři, jsme začali růst. Odvážnou dramaturgií jsme si mohli dovolit i náročnější tituly, a tím jsme si naše diváky do jisté míry i vychovali. Také se o nás téměř vůbec nepsalo, a když tak maximálně regionálně. Už jenom tím, že poskytuji tento rozhovor je vidět, kam se situace posunula. Ale divadlo jako takové dělá především soubor. A ten tu byl, je a snad i bude velice soudržný. A kdykoli v historii to mezi námi začalo drhnout, vždy jsme se sešli a vše si vyříkali. On by to byl koneckonců velice smutný pohled na rozhádané herce.

Na závěr, můžete prozradit, co vás v nejbližší době v divadle čeká a na co se těšíte?

Momentálně se těším na spolupráci s režisérem Radovanem Lipusem. Od 29. září začínáme zkoušet divadelní hru Falešné našeptávání od Pierra de Marivauxe. A i když tu pan režisér nazkoušel několik inscenací, bude to moje první spolupráce s ním. Snad vše i přes ten šibeniční termín dopadne dobře. Premiéra je 11. listopadu.

Blanka Šmejdovcová