Zajímalo by mě, proč zrovna Úča. Co vás vedlo k výběru této hry a co vás na ní zaujalo?

Úča mě zaujala hned z několika důvodů. Jednak báječně zapadá do naší linie OFF. Hrát v prostředí, které všichni důvěrně známe je velice lákavé. Získáváme tím základní komunikační kanál s publikem. Všichni víme, kde jsme a jak se v daném prostředí chovat. A taky máme vlastní naprosto formující zkušenosti. Ovšem hlavní důvod je problematika vzdělávání jako hlavní téma hry. Vzrůstající nároky na vzdělávání dětí, na pedagogy na možnosti rodičů do procesu zasahovat v přímém kontrastu s neutěšeným postavením učitelů, jak finančním tak společenským, nezájmem rodičů o skutečné problémy jejich dětí a schopnost konstruktivně dělat svět lepším. To vše v hávu velice svižné a sarkastické komedie. 

Novinku uvedete přímo ve školní třídě, což se i vzhledem k faktu, že je vyprodáno daleko dopředu ještě před premiérou, jeví jako výborný tah. Jak se vám ve škole zkouší a zvykli si herci na nezvyklé prostředí?

Zkouší se nám báječně. Základní škola UNESCO nám vychází vstříc ve všem, co potřebujeme a je to skvělá spolupráce. A herci Slováckého divadla jsou schopni hrát kdykoli a kdekoli, stačí jim nechat jen trošku prostoru. A musím podotknout, že máme parádní školní partu, klape nám to náramně a byť je to slušná dřina, slušně se bavíme už teď.

Jak vy sám vzpomínáte na školní léta?

Jsou to pocity smíšené. Byl jsem úspěšný žák i student, záměrně píšu úspěšný, protože jsem byl dobře hodnocen a uměl jsem v tehdejším vzdělávacím systému bez problémů prosperovat, jestli jsem byl dobrý žák a šťastný žák, to už posoudit nedokážu. Zpětně vidím, kolik mých spolužáků bylo někdy ponižováno a trápeno, jen proto, že třeba nebyli dostatečně sebevědomí nebo výřeční. A rozhodně to nebyli hloupí nebo nezajímaví lidé. Nelíbí se mi ta soutěživost, která přetrvává dodnes. Na druhou stranu vzpomínám na některé kantory jak ze základní školy i z gymnázia, kteří mají hlavní zásluhu na tom, že jsem to dotáhl až sem (být ředitelem Slováckého divadla je pro mě úspěch, který bych zpětně rád věnoval všem svým učitelům). A titíž lidé ve mě navíc zažehli touhu a lásku ke vzdělání, která ve mně žhne dosud.

Blanka Šmejdovcová