Jaké pohádky jste měl rád coby dítě?
Asi nejsem schopen odlišit můj současný vztah k pohádkám od toho dětského. Na pěknou pohádku se podívám vždycky rád, stejně jako dřív. Jen Večerníček už trochu zanedbávám. Jakmile se mi přestal hlásit před zprávami na jedničce, z večerního programu mi vypadl.

Doposud jste režíroval na Malé scéně, je práce pro velké jeviště v něčem jiná?
Nevnímám nic zásadního. Jen musím mít na paměti, že ne všichni diváci budou od herců vzdáleni pár metrů a je třeba se na jednotlivé detaily dívat trochu větší "optikou". Navíc mimo Slovácké divadlo jsem už párkrát  na "velkém" jevišti režíroval, takže to pro mě úplná novinka není.

Režírovat pohádku - není to ten nejtěžší úkol, zaujmout děti? Jaká by podle vás měla být správná pohádka, která bude děti bavit?
Byl bych rád, kdyby naše pohádka zaujala nejen děti, ale také jejich doprovod. Věřím, že si Nezbednou pohádku užijí všichni v hledišti. Jsem přesvědčený, že děti jsou chytřejší a vnímavější než si často myslíme a že jsou tak pro herce plnohodnotným partnerem, a naopak - dospělý divák se rád na chvíli vrátí do dětství.

O čem bude Nezbedná pohádka?
Jsou to vlastně dvě pohádky spojené do jednoho divadelního příběhu. Setkáme se tak s mimořádně líným Honzou a sportovně nadanou a velmi odvážnou princeznou Máňou.

Proč jste zvolil právě pohádku Josefa Lady?
S dramaturgyní Ivou Šulajovou jsme hledali nějakou klasickou pohádku, která by zas tak úplně klasická nebyla. A Ladovy Nezbedné pohádky tohle přesně splňují - vychází ze známých pohádkových zápletek, ale přitom jsou živé, překvapivé a hlavně - nezbedné...

Budete se držet i výtvarné podoby, kterou máme s Josefem Ladou spojenou, nebo jste se v divadle vydali svojí vlastní cestou?
Autorem kostýmů i scény je výtvarník Ivan Vacke. O tom, že bychom i výtvarně vycházeli z Josefa Lady, jsme v podstatě ani neuvažovali. On i text si bere z literární předlohy jen některé motivy a pár konkrétních citací. Nerad bych dělal na jevišti jen jakousi kopii již existujícího. Spolupracuji s bráchou Ivanem již na čtvrté inscenaci a vždy je pro mě jeho výtvarný pohled velmi inspirativní. Výroba scény i kostýmů se v těchto dnech blíží do finále a já věřím, že výsledek se dětem bude líbit stejně, jako se mně líbily výtvarné návrhy, podle kterých se kulisy i kostýmy zhotovují.

V pohádce zazní i písničky. Koho jste k jejich skládání oslovil?
Většina písniček není sice moc dlouhá, ale je jich v pohádce opravdu hodně. Je to skoro takový malý muzikál. Autorem hudby je Petr Gablas, cimbalista Harafice. A s jistotou mohu říct, že se mu dílo moc podařilo. Kromě písniček jsem si na Petra vymyslel i spoustu další scénické muziky, kterou navíc nahráli samí špičkoví muzikanti - nejen ze zmiňované Harafice, ale také z Hradišťanu a dalších uskupení.

Jaké písničky budou?
Texty písní jsem si do pohádky napsal sám a snažil jsem se, aby byly hravé a přitom pro děti srozumitelné. Hudba, až na jednu dvě písničky, sice není "folklórní", ale na druhou stranu je poznat, že vznikla u nás - na Slovácku. Od té doby, co máme na zkouškách nahrávku, se mi v hlavě neustále střídají velmi neodbytné, líbivé pohádkové melodie.

Na jaké postavy se děti mohou těšit?
S dětmi bude v nejintenzivnějším kontaktu Kašpárek, znalec divadla i dětského světa. Aktivita dětí bude totiž v Nezbedné pohádce velmi důležitá. Jakmile děti v hledišti nebudou spolupracovat, tak se možná dalších postav - vedle Honzy a Máni, také krále, komorné, mámy, souseda Hrabala, pohádkového dědečka, čertů a draka - ani nedočkají!