13. 5. 2011
Je třeba nastolit dynamické, brutální, moderní peklo – tvrdí v Uherském Hradišti
Vlezlý nečas nevzdělaného účtování určil autorovi Vyššího principu charakteristiku „rudé prdy Jana Drdy“. Sluší se ale připomenout, že je to autor brilantních próz Městečko na dlani, Němá barikáda a zfilmovaných pohádek Hrátky s čertem, Dařbuján a Pandrhola, Zlaté kapradí, O princezně Jasněnce a létajícím ševci, Z pekla štěstí...
Našel odvahu - jako nemnozí - hlasitě nesouhlasit s invazí vojsk Varšavského paktu v srpnu 1968 do Československa, a odskákal si to o rok později se vším všudy. Tvůrčí a životní peripetie řadí Drdu k spisovatelům nepominutelným. Po Příbrami a Brnu také ve Slováckém divadle vyštrachali jeho hru Dalskabáty, hříšná ves aneb Zapomenutý čert.
Recenzi J. P. Kříže uveřejnil deník Právo.
Od čerta k ďáblu
Začíná to v Hradišti pekelně. A o všem pěkně píší v deníku ZLO DNES. Vládce Belzebub (Vladimír Doskočil) s JUDry Solfernem (Petr Čagánek), Belfeorem (David Vacke) a ctižádostivým modernistou PhDr. a ThDr. Ichthurielem, později farářem Loulou (jako vždy boží Josef Kubáník) se mydli o moc jako v českém parlamentu.
A ten PhThDr. se vydá na boží svět s originální penzijní, zdravotní i daňovou „top“ reformou. Přicmrndávačů vždycky plno, ať už horlivě zezelenalý kostelník Piškytle (Pavel Majkus) nebo vyzývavě kořistná veverka Pučálková (Monika Horká). „Je třeba nastolit dynamické, brutální, moderní peklo,“ tvrdí nový farář v Dalskabátech.
Igor Stránský se vrátil k vlastnímu dílku z roku 1983. S dramaturgem Liborem Vodičkou pekelně krátili – ale mohli ještě víc. Toho druhého chválím speciálně za vyčerpávající exkurs Od čerta k ďáblu aneb Když se všichni čerti žení v programu. Nestyděli by se za tu studii ani nejvýznamnější světoví čertologové z Prahy.
Režisér oddělil výstupy kramářskými písněmi, které s rozhrnováním opony Bc. Služebními čerty Alžbětou Kynclovou a Andreou Nakládalovou zpívají nyvě, rozverně i poučně kostelník, Plajznerka (Irena Vacková), kovářský pomocník s farskou děvečkou (Jiří Hejcman a Jitka Josková), potulný komediant (Pavel Hromádka) i zapomenutý čert Trepifajksl řečený Mates (Martin Vrtáček).
Belzebub s Viagrou
„Proklatá Viagra, eh, podagra!“, inovuje i Belzebub. Ale aktualizací není skoro třeba. Dalskabáty „rudého prdy“ líčí střet se zlem, nad kterým mohou lidé zvítězit, jenom když se mají rádi. Takže u nás to ještě dlouho nebude žádná sranda.
V lechtivé pohádce jevišti nejvíc sluší výkony Kubáníka, Doskočila a Vackové. Zaděláno na úspěch má Slovácké divadlo. Zase. A nemohu si nerýpnout: Ukázali brněnskému Národnímu divadlu, jak se mají Dalskabáty režírovat. Tam s nimi pekelně pohořel Pavel Šimák. Ještě v éře před Plachým, duchové ponávští.
J. P. Kříž
Slovácké divadlo Uherské Hradiště - Jan Drda: Dalskabáty, hříšná ves aneb Zapomenutý čert. Režie Igor Stránský, dramaturgie Libor Vodička, výprava Jaroslav Milfajt, hudba Josef Fojta, pohybová spolupráce Jitka Josková. Premiéra 2. dubna 2011.