Michale, inscenace se bude uvádět v rockovém Klubu Mír. Máte rád alternativní prostory?
Mám. Navíc jsem na ně z dob partyzánského divadla zvyklý. Tradiční prostory svádí k tradičním postupům a ozkoušeným fíglům. Nic divadlu neškodí více.

Co je na inscenování v netradičním prostředí nejtěžší?
Odhadnout, jak bude představení v novém, neozkoušeném prostoru fungovat.

Pro koho je černá komedie určená?
Pro všechny milovníky dřevního herectví. Je to postavené čistě na výkonech našich chlapců.

Co vás na hře Matta Charmana Večer na psích dostizích zaujalo?
Téma moderního mužství. Jaké úkoly a očekávání jsou od mužů dnes očekávány, jak jim čelíme a proč v nich selháváme. A taky o tom, kde a kdy se lámou předsevzetí mladých mužů, že budou žít smysluplné životy. Neznám nikoho, kdo by si ve dvaceti plánoval, že skončí jako rozvedený looser.

Proč si myslíte, že je Matt Charman v současné době tolik uznávaným autorem?
To nevím, kdybych to věděl, píšu jako on a sbírám Oscary za scénáře místo něj. Mě baví, protože umí nasát dialog, ve kterém je skryto vše, co potřebujete o postavách vědět a přitom vám připadají jako přirozený rozhovor.

V komedii se představí pět mužů. Jak se v takovém kolektivu cítíte? Nechybí vám na zkouškách nějaký ženský element?
Tak jednak s námi na všech zkouškách spolupracuje nápověda Regina Feinbergová, ženský element par excellence, což nás krapet usměrňuje. Čistě pánské obsazení je pro mne osobně svátkem, baví mě to, machrujeme jen před sebou navzájem, což nás baví asi tak minutu a půl a zbytek času je pohoda a klid na práci.

Pracoval jste v nejrůznějších typech divadel – od nejmenších po největší – v jakých prostorách vás baví režírovat nejvíce?
Není to úplně o tom, co mne baví. Zcela bez vytáček přiznávám, že velké jeviště neumím. Mí profesoři byli do jednoho zástupci tvůrců tzv. malých forem, a tudíž nebylo se od koho učit a navíc jsem dosud neměl mnoho takových příležitostí. Slovácké divadlo je tak akorát.

Režíroval jste komedie, psychologická dramata, tragikomedie, jaké typy her vás nejvíce oslovují?
Čím dál méně mi záleží na typu a žánru a o to více na tématu. Ale opět, například čisté komedie prostě neumím. Muzikál bych asi taky neuměl. Takže asi to, co zbývá.

A jen tak otázka na závěr - je něco, bez čeho se při zkoušení nikdy neobejdete?
Silný dramaturg. Imaginativní výtvarník. Herec jako svobodný spolutvůrce. A káva. Hodně kávy.