„Po zveřejnění zprávy nastala v divadle skoro panika. Kdekdo chtěl DVD mít,” říká herec a mluvčí divadla Josef Kubáník a dodává, že herci dostávali na mobilní telefony sms zprávy od známých s prosbami, aby to „nějak” zařídili a nosič jim přinesli. „Jeden můj kamarád byl za Rychlé šípy připravený zaplatit cokoliv,” říká například Jitka Josková, která v komedii Rychlé šípy vystupuje hned v několika rolích. Představiteli Mirka Dušína Davida Vackeho oslovují i neznámí diváci přímo na ulici. „Prosí mě, abych se jako Mirek Dušín přimluvil a oni mohli mít DVD jako vánoční dárek. Odpovídám jim, že jediná možnost je pořídit si jako dárek předplatné k nám do divadla a když budou mít štěstí, možná je vylosujeme a Rychlé šípy dostanou také,” drží se svých čestných zásad divadelní Mirek Dušín a stále tak opakuje, že Rychlé šípy nejsou určeny do běžného prodeje, ale pouze jako poděkování za přízeň Slováckému divadlu. V divadle byli na zájem připraveni, ale sami ještě řeší, jak zabránit nelegálnímu kopírování. „Dlouho jsme zvažovali, zda se vůbec do takového projektu pustíme. Jestli tím, že Rychlé šípy budou divákům k dispozici na DVD, neztratí komedie na své výlučnosti,” říká Josef Kubáník. „Pak jsme byli i na základě rad odborníků ujištěni, že nastane opačná situace, že zájem o komedii samotnou se ještě zvýší. Měli pravdu,” dodává. Nosiče jsou pod přísnou kontrolou, takže není možné ani to, že by si herci DVD sami kopírovali a dostávali je tak do oběhu. „Kopírování je problém, který budeme muset vyřešit. Asi se obrátíme na právníka, který nám pomůže autorská práva hlídat. Pomůže nám totiž fakt, že budeme přesně vědět, kdo nosič má,” uvažuje Kubáník. Zatím však v divadle sledují, jak se po vydané zprávě mění zájem o předplatné. „Nových předplatitelů během toho týdne přibylo, ale neumíme rozpoznat, zda to bylo na základě zprávy o DVD nebo tím, že vánoce jsou fakticky za dveřmi a diváci shánějí dárky,” hodnotí situaci Marie Svozilová z programového oddělení a dodává, že je spousta diváků, kteří by DVD chtěli, ovšem bez předplatného. „Ti ale mají smůlu,” uzavírá Marie Svozilová.